Tak to je jiná. Pak bys měl označit tento text:
Proč by se stát měl starat ? Protože když lidem cpe ať si nehrajou na hrdiny a posílá za mříže lidi, kterým se podařilo účinně ubránit, tak by se ku*va měl postarat !!!
dostatečným množstvím smajlíků...
Už se to probíralo na mnoha místech, tak jen v bodech svůj názor:
- NO a KN jsou u nás velmi rozumně definovány.
- Problém je v jejich aplikaci vyšetřovateli a soudy, zvláště nižšími instancemi. Případ Pavla Plisky (taxikář z Olomouce, v obraně zabil konkurenta nožem) naše soudnictví ilustruje dokonale (soud 1. instance jej automaticky odsoudil, soud 2. instance měl zajištěné důkazy za natolik jasné, že jej osvobodil). Daly by se najít odchylky oběma směry (novoroční střelec z Havířova, PČR ani nedala podnět k trestnímu stíhání, a několik případů, kdy byl podle mého obránce odsouzen na základě nedostatečných důkazů, tedy nebyla respektována presumpce neviny).
- Měla by se do trestního zákoníku, nebo ještě lépe do ústavního zákona formulovat castle doctrine. Kde se jeden účastník konfliktu zdržuje oprávněně a druhý neoprávněně, tam platí, domněnka, že ten první je v právu a pro jeho případné odsouzení musí být naprosto nezpochybnitelně prokázán opak. (Ono to zhruba platí, ale nikde není výslovně a očtř mohou tento předpoklad pominout.)
- Pokud jeden účastník konfliktu je bezúhonný, a dalším šetřením je zjištěno, že je v okolí bezproblémový, nekonfliktní, a druhý má opačnou charakteristiku, mělo by se k tomu přihlížet, a považovat "slušného" člověka za obránce. Dnes soud může a nemusí, a lze namítnout, že je to předsudek vůči jedné straně sporu. Není to předsudek, je to korektní generalizace. Domnívat se, že bezúhonný nekonfliktní člověk se přesile útočníků s přestupkovou či dokonce kriminální minulostí bránil je tak často oprávněný, že by měl být brán jako základní východisko pro hodnocení případu (a případně prokazován opak).
a bohužel ti musím dát za pravdu i s tím nepochopením. 
