Hatikva: nastesti nikde neni dano, ze se musime shodnout, to tak proste na tom svete je, ze ruzni lide maji ruzne nazory.

Osobne nejak neresim zdroje, ale resim obsah tech sdeleni. A ty sdeleni jsou obvykle podlozeny prave temi spisy. Na jednu stranu se divis, ze tu lide "smahem" odsuzuji tveho chlebodarce a na druhou stranu delas naprosto to same se Salamounem a dalsimi. To je naprosto ukazkovy argumentacni klam - argumentum ad hominem.

A obavam se, ze prave to dokazovani je to, co se mi na tom v konkretnich pripadech az hrube nelibi.

Mimochodem, o cem se ted bavime jsou naprosto zjevne excesy, ktere ty "nevidis". Nejak to nechapu. Opravdu tvrdis, ze v tech "peti" pripadech je vse v poradku, tedy "nade vsi pochybnost"?

A jeste nakonec - zkusenosti s praci policie ma radove mnohem vice lidi. A to, ze se snazi TC cpat do prestupku, respektive bagatelizovat skody, vidavam dnes a denne.

Hatikva:
mohu dotaz? Jak často se opakuje požadavek nadřízených na provedení nových náročných psychotestů v dalším průběhu praxe?

Satane: já jsem především neměl k dispozici spisy. Co je pro chirurga rentgen, aby mohl posoudit frakturu, to je pro mne spis. A k Šalamounu: zkušenosti s tímto spolkem jsou bohaté, a mám důvod zastávat postoj, jaký zastávám

Hatikva: a ty zkusenosti jsou tedy se vsemi vecmi, kterymi se dotycny spolek zaobira, nebo pouze s temi, ktere se tebe osobne tykaji?

Satane, s těmi, kde se zmiňují o věcech, které znám (ať už proto, že jsem v nich figuroval, anebo je znám od kolegů, když je se mnou konzultují).

Reddog: žádný státní zástupce ani soudce nejsou povinni podstoupit psychotesty, neexistuje zákonná povinnost. Psychotesty jsou předpokladem pro přijetí takzvaných čekatelů do přípravné služby. Pak následuje tříletá praxe, pak týden trvající závěrečné zkoušky, které jsou nesmírně náročné, a potom přijde výběrové řízení a jmenování do funkce. Nebo taky ne. Pokud jsi jmenován státním zástupcem či soudcem, žádné psychotesty se už nedělají.

Nejak nedokazu pochopit v cem ma byt ta obrovska narocnost stat se statnim zastupcem . Mohl by mi to nekdo osvetlit?

To je naprosto luxusni job ... podle popisu tady by to dokazal delat kazdej druhej Ind . Staci drzet hubu a dodrzovat napsana pravidla .... a mas zamestnani jiste.

jry2000:no a praveze to nedovedes pochopit, tak je uz nad slunce jasne, ze na to proste dusevne nemas

Ja vim, ze jsem blbej, protoze mi nestacilo 8 trid zakladky ....

Hatikva:
Dekuji za odpoved. Jaky mechanizmus pak provadi naslednou kontrolu moralni "normalnosti" a "bezdefektnosti" subjektu SZ?

Reddog: nevím přesně, co tím myslíš. Jako že Ti někdo stojí za prdelí a říká, že je něco dobře a něco ne? Nejsme v mateřské škole. Do naší práce nám nemohou zasahovat ani nadřízení, pokud k tomu není důvod, který je stanoven zákonem. To je jako u soudu. Tebe někdo posuzuje, zda jsi morální nebo ne? Jak se to dělá? A jak se to dělá v jiných profesích? Neumím si představit, jak by se to mělo dělat. Pracuj kvalitně, buď bezúhonný.

Kolegova exmanželka v justici pracovala. Sice se mnozí nepředřou, ale náročné na nervy je to jako hrom. Dopady na psychiku člověka jsou mnohdy natolik zásadní, že ačkoliv nejsem zrovna zastánce psychotestů, tak si myslím, že SZ a soudci neabsolvují psychotesty periodicky, je průšvih. Někteří pracovníci v justici zřejmě totálně zmagoří, leč jsou neodvolatelní, dokud neudělají obrprůšvih. Další průšvih je nepřezkoumatelnost vstupních psychotestů tak, jak se dnes praktikují, takže řešení by byla jedině radikální změna celého systému, jmenování na dobu určitou atd.

Jak? To jsem tu už v podstatě napsal. Hodnotit počet odvolání, vrácených kauz a podobně. Stejně, jako v jiných profesích se hodnotí podle poměru kvalitních a nekvalitních výrobků. Justiční pracovník, např. soudce, kterému se odvolávaj účastníci sporu, nebo koik kauz se vrací k novému projednání, nebo kolik rozhodnutí vyšších inštancí je diametrálně odlišných než bylo původní... Proto jsem psal, že by bylo zajímavé toto kvantifikovat pro každého jednotlivého soudce a SZ a je jisté, že jsou tu tací, keří mají takových situací víc a tací, kteří jich mají míň. To samo o sobě může být ukazatelem kvality.

Carlossi, to prostě není kritérium. Jak zhodnotit soudce, který rozhoduje extrémně složité kauzy, a chodí mu do rozhodnutí opravné prostředky, a soudce, který rozhoduje triviální věci, a má je ihned pravomocné? Kdo je úspěšnější a kdo větší lempl. Když se Ti zdají mé názory pitomé, klidně se optej jinde. Rozhodování není sekání dílů na běžícím pásu, abys mohl říct, že máš mustr a co je mimo něj, tak je zmetek.
Vezmi si zlínskou větev metylové kauzy, části té největší kauzy v dějinách české kriminalistiky. Soud uložil dva doživotní a dalších osm velmi přísných trestů. Devět lidí se odvolalo. Je tedy větší lempl než ten soudce, který soudí krádež za pár desítek korun, a má rozsudek ihned po vyhlášení pravomocný? Opravdu si to myslíš?

Nepodsouvej mi prosím něco, co jsem neřekl. Rozhodněě jsem totiž neřekl, že by Tvé názory byly pitomé, ani si to nemyslím. Jsou logické a pochopitelné. Já jen realitu vnímám asi více realisticky. A tou obtížností bych to taky neobhajoval. V jiných oblastech lidských činností to je stejné. Například já pracuji jako elektronik pro poměrně složité řídící systémy a princip hodnocení kvality mé práce není odlišný od toho, kdo sedí za stolem a vysekává kolečka z plechu jednoúčelovým přípravkem.

No potes koste .... a jak asi hodnoti uspesnost uspesne firmy, kde je kazdy projekt jiny? Tim, ze prohlasi, ze to nejde a vy*erou se na to?

Tady se neresi, kdo je uspesnejsi a kdo je vetsi lempl. Tady se resi, jak objevit a napravit ty, co jsou bud neschopni nebo delaji nekvalitni praci.

Kdo chce, hleda zpusoby ... kdo nechce, hleda duvody.

Carlossi, odpusť, ale nevím, z čeho jsi nabyl dojmu, že jsou Tvé názory více realistické. Naivní možná, ale realistické ani omylem. Promiň.
Jry2000, nezlob se, ale Tvé představy jsou neuskutečnitelné. Justice není firma, nedá se to poměřovat tak, jak bys chtěl. Já myslím, že Tvé názory vycházejí z toho, že ses nikdy v reálu nesetkal s prací státního zástupce nebo soudce, a neumíš si to představit, co obnáší. Je škoda, že není možné, aby sis to načas zkusil. Rychle by ses probral ze sna a přestal mít názory na to, že je fuk, jestli řešíš kauzu s třiceti obžalovanými a spisem o 30000 stranách, nebo žiletku o 50 stranách a jedním pachatelem. Odpusť, že to říkám, ale Tvá slova působí až směšně.

Hatikva: Ono by to zavést šlo, prostě by vyšší soudní instance známkovala produkt nižší soudní instance. Některá (ne)odůvodnění jsou tak tragická, že by člověk brečel - ve smyslu "rozhodl jsem, protože můžu".

Někerá odůvodnění jsou naopak zcela brilantně vyargumentovaná a člověk musí smeknout na tím, jaký má soudce obecný rozhled, historické znalosti a schopnost používat obratně český jazyk.

V praxi jsem vyděl odůvodnění rozhodnutí (Rozhodnutí podle správního řádu) vyargumentovaná podstatně lépe, než leckteré rozsudky a to šlo o "Rozkodnutí" ve prospěch žadatele, kde navíc šlo o prkotiny ani v nemenším nehrozilo, že se žadatel (nebo někdo jiný) odvolá. Ale profesně řemeslná čest autorky rozhodnutí jí nedovolila odůvodnění odfláknout. A pak tu máme rozhodnutí v kauzách, kde někdo má jít sedět a člověk po přečtení rozsudku opravdu nechápe. Viděl jsem nedávno rozsudek, kde celá kazua stojí na jednom jediném znaleckém posudku dodaném obžalobou, ze kterého vyplývá, že obžaloba nemá v ruce vůbec nic. PČR totiž nezajistila stopy. Verdikt soudu: podmínka. Odůvodnění je argumentačně zcela prázdné. Tohle je z mého pohledu na okamžitý vyhazov.

Shi, ono by to zavést v žádném případě nešlo, a nejen u nás, není to nikde ve vyspělém světě

Hatikva - myslim si, ze si ucelove predstavujes neco, co jsem nerekl. Pokud sis nevsiml, tak tady nemluvime o kvantite zpracovanych pripadu, ale o jejich kvalite. Podle mne by se to vyhodnocovat dalo, ale vyhodnocovat se to proste nechce, protoze se nechce najit zpusob jak to udelat . Chtelo by to, aby se nasel blbec, ktery nevi, ze to vyhodnocovat nejde a zacal to delat.

Proste mas kliku, ze vase firemni politika je tak benevolentni.

I jako právní nevzdělanec jsem nějaké spisy pročítal, a ono se to dokonce svým způsobem děje: někdy se odvolací soud vyjadřuje k postupu nalézacího soudu dikcí přísné učitelky ZŠ a konstatuje z laického pohledu až zarážející pochybení.