Irácký zbrojní bazar

Příspěvek od Radek07 » sob 18.8.2007, 11:31

http://www.gunlex.cz/?p=270

17. Srpen 2007 vložil sgt.navazka
Jak střelné zbraně určené pro irácké bezpečnostní síly končí v rukou extremistů.

Pátého února odpoledne roku 2006, v městě Trabzon na tureckém břehu Černého moře, otec Andrea Santoro klečel v modlitbách, když jej do zad zasáhla střela z devítimilimetrové pistole Glock rakouské výroby a pronikla jeho srdcem. Tichý, šedesátiletý kněz, který žil v chudobě a pečoval o malou křesťanskou komunitu ve městě, se zhroutil na zem, a vrah vypálil další výstřel. „Alláhu akbar!“-„Bůh je velký“- řekl střelec, patnáctiletý kluk hnaný nenávistí k Západu.

V květnu minulého roku jiný muslimský fanatik napadl zuřivou palbou turecký Nejvyšší soud v Ankaře. Jeden soudce byl zabit a čtyři zraněni. Atentátník si jako zbraně k provedení činu zvolil dva glocky.

Útoky samotné nebyly žádná záhada. Co tureckou policii mátlo, byl původ zbraní. Glocky jsou vysoce kvalitní krátké zbraně, ale v posledním roce se na tureckých ulicích staly běžnou věcí. Více než tisíc jich bylo zabaveno zločincům, partyzánům, teroristům a atentátníkům po celé zemi, a úřady předpokládají, že si jich našly cestu na černý trh další desítky tisíc – ale odkud? Rakouská vláda opakovaně kontrolovala sériová čísla vražedných zbraní. Výrobce informoval Ankaru, že pistole byly původně určeny pro „americkou misi v Iráku“ a odeslány na adresu: Republican Presidential Compound, Ministerstvo vnitra, Bagdád, Irák.

A je jich mnohem víc. Nejméně tři americké vládní agentury teď vyšetřují obrovská „zmizení“ a rozkrádání zbraní, které Washington určil pro irácké vládní síly a které se místo toho rozptýlily mezi militanty a organizované gangy v celém regionu. Potenciální rozsah tohoto úniku je šokující. Podle zprávy Amerického úřadu pro vládní odpovědnost z minulého měsíce se postrádá kolem 190 000 kalašnikovů a pistolí, koupených za americké peníze pro irácké bezpečnostní složky.

Ve Spojených Státech je maloobchodní cena Glocku 19 kolem 500 dolarů. Na černém trhu v Turecku může podle policie dosáhnout až 3500 dolarů. Vysoký turecký bezpečnostní důstojník, který chtěl z diplomatických důvodů zůstat anonymní, řekl, že jeho vláda odhaduje počet glocků přivezených z Iráku do jeho země na 20 000 za poslední tři roky. „Ten problém spočívá v tom, že korupce je tak velká, že to [irácká a americká vláda] nedokážou zastavit.“

Americká armáda vyšetřovala problém několikrát – a ztráty pokaždé vypadaly horší. Hlavní přesuny zbraní se odehrály, když generál David Petraeus byl velitelem Přechodného mnohonárodnostního bezpečnostního velitelství v Iráku (MNSTC-I), zmámějšího jako Minsticky. Jeho úkolem bylo cvičit, vyzbrojovat a organizovat irácké vojenské a policejní síly, ale zbraně Iráčanů přicházely přes ministerstvo zahraničí, a dodávky ve skutečnosti uskutečňovaly firmy.
Ani válečná vřava zrovna nepřispívala k přesnému vedení záznamů. V nedávném rozhovoru v rozhlase si Petraeus – nyní velitel všech spojeneckých sil v Iráku – vzpomněl, jak vrtulníky v noci posílali zbraně do Nadžáfu iráckým vojákům pod palbou. „Skopli jsme jim z vrtulníků na zem výzbroj tak pro dva prapory a zmizeli jsme, dokud to ještě šlo.“

Jsou zde ale známky i vážnějších problémů, než jen nedostatečně vedené záznamy. Plukovník Theodore Westhusing, jeden z Petraeusových podřízených, opustil své povolání profesora etiky na West Pointu a šest měsíců jako velitel jednotky pro výcvik protiteroristických a speciálních sil. Na jaře 2005 si začal dělat stále větší starosti ohledně korupce, se kterou se v programu setkával. Byl rozčilen zejména poté, co 19. května 2005 dostal anonymní dopis, ve kterém se tvrdilo, že vládní dodavatelé se dopouštějí jasných podvodů. Jeden z problémů byl: scházelo téměř 200 zbraní.
Westhusing předal dopis vyššímu velení. O pár dní později napsal formální zprávu, že jeho obvinění byla nepodložená. V té době se ale také jeho hovory a emaily s rodinnými příslušníky staly kryptickými a zdálo se, že se obává o svou bezpečnost. Jeho spolupracovníci tvrdí, že vypadal vyčerpaný a přepracovaný. Pátého června 2005 byl Westhusing nalezen mrtvý ve svém dočasném bydlišti v Camp Dublin poblíž bagdádského letiště. Zřejmě se zastřelil vlastní pistolí.
„Nemohu podporovat [misi], která vede ke korupci, porušování lidských práv a lžím, napsal v dopise, který se našel vedle jeho těla. "Raději smrt než další ztrátu cti. Je to celé o důvěře – už neznám nikoho, komu bych mohl věřit.“

Vojenští vyšetřovatelé došli k názoru, že Westhusingova smrt byla sebevražda a že různé stížnosti jím vznesené proti velitelům a dodavatelům byly „nepodložené“. Westhusing měl problémy s jinými důstojníky, stával se stále více uzavřeným a vypadal deprimovaný při pomyšlení, že by jeho nasazení mohlo být prodlouženo. Jeho starší bratr ovšem nevěří, že by se zabil sám, zejména ne v den narozenin jeho matky, jak se stalo. „Všechno, o čem mluvil a hlásil svým nadřízeným, teď vychází najevo: podvody při kontraktech, rozkradené zbraně a vybavení, otázky kolem zabíjení“, říká Tim Westhusing, který pracuje pro IBM v Oklahomě.

Generál Petraeus se odmítl vyjádřit k Westhusingově smrti či rozkrádání zbraní. Vyšší úředník Pentagonu, vyjadřující se anonymně kvůli citlivosti otázky, řekl, že ministr obrany Robert Gates vyslal poradce ministerstva Jima Haynese, aby se „setkal s Turky, vyslechl jejich stížnosti a přesvědčil je, že k nim přistupujeme velmi vážně.“ Úředník dodal, že Pentagon v prosinci 2005 rozjel široké vyšetřování – které dle jeho slov stále pokračuje – korupce mezi dodavateli a spolupracujícími firmami v Iráku.

První detailní vyšetřování chybějících zbraní však provedl v minulém létě zvláštní inspektor pro rekonstrukci Iráku Stuart Bowen. Jeho tým zjistil problémy zejména u pistolí glock: chybělo jich 13 180, což na černém trhu představuje cenu 46 miliónů dolarů. Podle poslední studie Amerického úřadu pro vládní odpovědnost je celkový počet chybějících pistolí téměř 80 000.

Žádná zpráva nedošla k žádnému závěru, kam tyto zbraně zmizely – aspoň ne veřejně. Kongresu bude příští měsíc předána důvěrná verze reportu Amerického úřadu pro vládní odpovědnost, a vyšetřování Pentagonu bylo předáno oddělení vyšetřování kriminálních záležitostí a FBI. Ale Turci vědí, co se stalo se stovkami těchto zbraní, a malé shromáždění v kostele v Trabzon ví velmi dobře, jak byla jedna z nich použita.
Zlo není ve zbraních, ale v lidech