Zrovna jsem to cetl a chtel opastovat, kdyby to nahodou zmizelo ten clanek, coz cinim:
Jak řešit na situaci, kdy se na pracovišti vyskytuje zaměstnanec s legálně drženou zbraní, jsme se podívali v tomto Tématu týdne.
Otázka držení zbraně zaměstnancem na pracovišti je velmi složitá. Z pohledu zaměstnavatele jde však o řešení otázky prevence rizik v oblasti BOZP, tedy prevence možného ohrožení života a zdraví ostatních zaměstnanců. Je ovšem zároveň pravdou, že předpisy z oblasti pracovního práva a i BOZP se touto otázkou nikdy výslovně nezabývaly. Zákoník práce řeší otázku náhradu škody v případě ztráty věcí, které se do práce nosí, a rozlišuje věci obvyklé a věci neobvyklé (částky peněz nad 10 000 Kč apod.), dále pak ukládá zaměstnavateli povinnost, že musí zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, ale již ani nepojednává o tom, že zaměstnavatel musí zajistit úschovu obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět a že za obvyklý dopravní prostředek k cestě do zaměstnání a zpět se pro tento účel nepovažuje osobní automobil, jako to činil starý zákoník práce. Druhý zákoník práce tedy pojednává pouze o úschově svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání a zde kladu důraz na slůvko „obvykle“ - „věcí, které se obvykle do práce nosí“.
Zbraň ovšem není z tohoto pohledu obvyklá věc, kterou by nosil každý druhý zaměstnanec do zaměstnání. V případě, kdy zaměstnavatel ví o tom, že některý z jeho zaměstnanců vlastní zbraň a že občas ji i nosí do zaměstnání, by měl tuto otázku důkladně zvážit, a nakonec i možná vnitřním předpisem (nejlépe pracovním řádem) zakázat. Zaměstnavatel má totiž možnost vlastními vnitřními předpisy upravit práva a povinnosti zaměstnanců po dobu výkonu práce.
Pokud tedy dotyčný zaměstnanec pracuje například jako prodejce, je jeho povinností v pracovní době pracovat a prodávat, a ne si hlídat svoje osobní věci (pokud vezmeme, že je zbraň z tohoto pohledu jeho osobní věc). Zaměstnavatel tedy může na základě toho vnitřním předpisem výkon práv zaměstnance omezit. Ze zákoníku práce vyplývá jednoznačně, že po dobu výkonu práce za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance v plném rozsahu odpovídá zaměstnavatel.
Na stránkách našeho serveru jsme se již v minulosti zabývali otázkou kouření na pracovišti, do jaké míry to může zaměstnavatel zakázat nebo dokonce omezit, a také otázkou nošení mobilů do zaměstnání. I v těchto situacích se kloním k názoru, že za jistých podmínek (podložených dokonale provedenou prevencí rizik u zaměstnavatele) může zaměstnavatel zakázat, aby zaměstnanec měl po pracovní dobu u sebe mobil. A zcela stejná je i situace s nošením zbraně.
Podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů jsou zbraně rozděleny do určitých skupin a stejně tak jsou stanoveny skupiny zbrojních průkazů. Zbrojní průkazy se rozlišují podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin
•A - ke sběratelským účelům,
•B - ke sportovním účelům,
•C - k loveckým účelům,
•D - k výkonu zaměstnání nebo povolání,
•E - k ochraně života, zdraví nebo majetku, nebo
•F - k provádění pyrotechnického průzkumu,
a pro každou skupinu zbrojního průkazu jsou stanoveny nejen předpoklady (jako je věková hranice, zdravotní způsobilost, odborná způsobilost, bezúhonnost, spolehlivost) pro fyzickou osobu, které musí splnit před vydání průkazu, ale i oprávnění a povinnosti držitelů zbrojních průkazů.
Např. pro držitele zbrojního průkazu skupiny E zákon mimo jiné výslovně stanoví, že může u sebe nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; ale že zbraně ani střelivo nesmí nosit viditelně a že smí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku.
Když si vezmeme, že na pracovišti za ochranu života, zdraví i majetku zaměstnance odpovídá zaměstnavatel, mohli bychom se shodnout v názoru, že na pracovišti by zaměstnanec vlastní zbraň neměl použít ani v případě ohrožení vlastního života. Jiná je záležitost, když je zaměstnavatel vlastníkem zbrojní licence a svým zaměstnancům po zevrubném proškolení poskytne k ochraně života nebo majetku zbraně (např. ostraha apod.). Zaměstnavatel si totiž také může z důvodu zajišťování ostrahy svého majetku a osob požádat o vydání zbrojní licence a pak přenechat zbraň svému zaměstnanci, který je držitelem zbrojního průkazu. To je ale zcela jiná záležitost. Tam, kde zaměstnavatel nemá zájem na takovém zajištění svého majetku, vyloučí vnitřním předpisem nošení zbraní na pracoviště a zaměstnanec se musí jeho rozhodnutí podrobit - to není omezení osobní svobody, to je věc bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, za kterou odpovídá výhradně zaměstnavatel.
Puvodni odkaz:
http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/ci ... ozp09.html
.
. Opravdu si to pozorne a hlavne pomalu precti 
, na nošení žádný souhlas nepotřebuješ
)
