Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je čtv 02.12.2021, 5:06



Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 
 Na kopii záznamu o podání vysvětlení není nárok, odpovědělo 
Autor Zpráva
VIP člen
Uživatelský avatar

Registrován: 03/2005
Příspěvky: 13292
Bydliště: mám
Příspěvek Na kopii záznamu o podání vysvětlení není nárok, odpovědělo
Na kopii záznamu o podání vysvětlení není nárok, odpovědělo NSZ obhájcům

Nejvyšší státní zastupitelství má za to, že pokud zákon neukládá orgánům činným v trestním řízení poskytovat kopii záznamu o podání vysvětlení, nemusí tuto kopii orgány advokátům a obhájcům podavatelů vysvětlení vydat. Nahrávka může vést k maření, ohrožení nebo ztížení vyšetřování. Unie obhájců naopak zaujala postoj, že pokud neexistuje právní norma, která by zakazovala vydat kopii záznamu z podání vysvětlení, nelze ji podavateli odepřít. Nahrávání je už nyní možné.
To je zatím výsledek první disputace mezi Unií obhájců a orgánem činným v trestním řízení zastoupeným zde Nejvyšším státním zastupitelstvím. Debatu zahájila Unie obhájců analýzou zveřejněnou před měsícem. O analýze a jejích závěrech Česká justice informovala.

Nyní zaslalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) Unii obhájců vlastní analýzu s opačným výsledkem. „Na každý pád je však potřeba striktně rozlišovat mezi právem na právní pomoc advokáta a právem na obhajobu,“ uvádí se v úvodu analýzy NSZ.

Advokát v podání vysvětlení není obhájcem

Poté vyjádření rozvádí výkladem práv advokáta oproti právům obhájce. „Pokud jde o právní pomoc advokáta ve smyslu § 158 odst. 5 trestního řádu, tak ta se při podání vysvětlení omezuje toliko na poradu o významu podávaného vysvětlení, včetně jeho důležitosti pro další řízení a možných důsledků pro osobu podávající vysvětlení, poučení o možnosti odepřít podání vysvětlení, bližší objasnění povahy poučení osoby podávající vysvětlení apod. V návaznosti na podaný demonstrativní výčet oprávnění advokáta v rámci poskytování právní pomoci při podání vysvětlení je však potřeba připomenout, že právo na obhajobu je mnohem širší nežli právo na právní pomoc.“

Jak vyplývá z analýzy NSZ, ve fázi podání vysvětlení nemůže advokát osobu podávající vysvětlení obhajovat, protože není obviněna a advokát tudíž není v této fázi nadán k obhajobě, není obhájce: „Advokát tudíž nemůže ani analogicky využít postupu podle § 41 trestního řádu, neboť je zákonem nadán pouze k poskytování právní pomoci, což je v § 41 odst. 1 trestního řádu uvedeno jen jako jedno z celé řady oprávnění obhájce obviněného. Pro samotný vztah mezi osobou podávající vysvětlení a advokátem pak dále platí, že advokát nemůže do průběhu úkonu nikterak zasahovat, nemůže klást otázky osobě podávající vysvětlení, není oprávněn se v souvislosti s podáním vysvětlení domáhat nahlédnutí do spisu – byť mu to lze umožnit jako jiné osobě ve smyslu § 65 odst. 1, věty poslední, trestního řádu, nebo účasti na jiných úkonech ve věci, jichž se osoba podávající vysvětlení neúčastní,“ uvádí se v analýze.

Jenže osoba podávající vysvětlení je podezřelý

To je celkem zásadní bod analýzy NSZ. Postavení osoby podávající vysvětlení je nejasné, může jít o svědka i podezřelého. Často však jde o budoucího obviněného a orgány činné v trestním řízení i zkušení advokáti to vědí. Známým příkladem může být postavení obviněných osob v případu Čapí hnízdo, které byly na samém počátku pozvány k pouhému podání vysvětlení. Právní profesionálové vědí, že podání vysvětlení může mít pro podavatele i neblahé právní trestně právní následky.

Ostatně mimo jiné proto Unie obhájců zpracovala původní analýzu: „Jádro problému je asi v tom, že úřední záznam léty zmutoval do podoby protokolu o výslechu svědka, který také podávající osoba podepisuje. A nepochybně i to, že podávající osoba zhusta vnímá své postavení jako postavení podezřelého a případně je tak i titulována a vnímána ve smyslu § 32 tr. řádu i policejním orgánem, který záznam pořizuje. Takže jde formálně o úřední záznam, leč fakticky o cosi mezi ,klasickým´ úředním záznamem, který pořizuje a podepisuje policista, a protokolem o výslechu. A jak z dalšího vyplyne, osoba podávající vysvětlení může mít zájem na tom, aby to, co při podání vysvětlení uvedla, bylo analyzováno v rámci následné právní služby,“ vysvětlila problém původní analýza Unie obhájců.

Státní moc nemůže činit, k čemu není zmocněna

Nejvyšší státní zastupitelství souhlasí ve své analýze s tím, že zákon poskytování kopie záznamu o podání vysvětlení výslovně neupravuje. Na rozdíl od Unie obhájců z toho NSZ vyvozuje, že zákon policii jako orgán činný v trestním řízení k vydání kopie nezmocňuje:

„Právní úprava tedy výslovně neupravuje – jak i sami uvádíte – předávání uvedených úředních záznamů osobám podávajícím vysvětlení nebo advokátům takových osob. Na postup orgánů činných v trestním řízení nelze aplikovat zásadu obecně platnou v soukromoprávních vztazích, tedy že co není zakázáno, je dovoleno, ale právě naopak. Orgány činné v trestním řízení jako vykonavatelé části veřejné moci jsou povinny se podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky řídit pravidlem, že ,Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.´, cituje Nejvyšší státní zastupitelství.

Tento rozbor pak uzavírá: „Orgány činné v trestním řízení tedy nemohou konat tam a takovým způsobem, kde pro toto nemají výslovné zákonné zmocnění.“ Z toho důvodu nelze podle NSZ „nelze označovat neposkytování kopií úředních záznamů o podaném vysvětlení za postup šikanózní“, jak uvedla Unie obhájců.

Podle původní analýzy Unie obhájců lze i ze současné právní úpravy naopak dovodit, že opis potřebuje budoucí obhajoba: „Neexistuje právní norma, která by zakazovala vydání kopie úředního záznamu osobě, která podala vysvětlení, tedy i jejímu případnému právnímu zástupci. Naopak, již na základě stávající úpravy lze dovodit, že tento opis může být potřebný pro další právní zastoupení, případně obhajobu, osoby, která vysvětlení podávala a tedy má na tuto kopii nárok,“ uvedla Unie obhájců v původní analýze.

Dvě různé situace podle NSZ

Nejvyšší státní zastupitelství pak rozděluje záznamy na dvě skupiny: Pro první skupinu úředních záznamů – vlastní úřední záznamy policisty – vychází z názoru, podle něhož „není povinností orgánu činného v trestním řízení vydat osobě podávající vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 trestního řádu, které je následně policistou zaznamenáno v úředním záznamu, kopii takového úředního záznamu sepsaného o podaném vysvětlení, neboť trestní řád tuto povinnost orgánu činnému v trestním řízení expressis verbis neukládá, resp. takové právo osobě podávající vysvětlení nepřiznává, a koneckonců doručování těchto písemností zpracovávaných až po provedeném úkonu by bylo organizačně i technicky obtížné“.

Jinak je tomu podle NSZ u záznamů o podaném vysvětlení přímo do úředního záznamu a podepsané mimo jiné též i osobou podávající vysvětlení. „Zde zastáváme názor, že se jedná o zákonný a obecně akceptovaný, byť praxí trestního řízení poněkud extenzivně vykládaný postup vyžadování vysvětlení a jeho úřední zaznamenání. S ohledem na osobní přítomnost osoby podávající vysvětlení a z její strany podepisovaný úřední záznam o podaném vysvětlení pak ale považujeme za možné, aby orgány činné v trestním řízení (nejčastěji policejní orgán) kopii takového záznamu osobě podávající vysvětlení poskytly.“

Maření, ohrožení nebo ztížení trestního řízení

Závěrem Nejvyšší státní zastupitelství zcela zmítlo konstrukci Unie obhájců, podle které je-li obecně možné nahrávání a natáčení úředních úkonů i skrytě, aniž by tím bylo porušeno právo jiných, není logický důvod k odepření kopie úředního záznamu o podaném vysvětlení.

Tyto závěrů obhájců o možnosti nahrávání podání vysvětlení hodnotí NSZ jako „značně zjednodušené a argumentačně nepropracované“. „Nejsou rozlišovány případy, kdy nahrávku má pořizovat sama osoba podávající vysvětlení a kdy ji má pořizovat advokát poskytující této osobě právní pomoc, což má nezanedbatelný právní význam zejména u advokáta, který by v takovém případě pravidelně zaznamenával bez zvláštního zákonného důvodu řadu osobních údajů, a to nikoliv pro svoji osobní potřebu, ale v rámci výkonu advokacie, tedy podnikatelské činnosti,“ vysvětluje svůj pohled Nejvyšší státní zastupitelství.

Podle NSZ se analýza Unie obhájců „též nevypořádává s otázkou možného maření, ohrožení nebo ztížení provádění úkonu trestního řízení nebo důsledky a návaznosti na § 16 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, či zákona o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. apod. „V této části je analýza natolik nekompletní, že není možné ji připomínkovat, neboť by toto nahrazovalo činnost jejího zpracovatele,“ zhodnocuje původní analýzu Unie obhájců Nejvyšší státní zastupitelství. Analýzu NSZ Unie obhájců rovněž aktuálně zveřejnila.

Puvodni odkaz:
:arrow: http://www.ceska-justice.cz/2018/05/na- ... -obhajcum/

_________________
| MujGLOCK | - < Forum > < Fotogalerie >
Citát dne: "Rychlejší, než 158 na drátě, je 357 na opasku."

Obrázek


pon 21.5.2018, 14:07
Profil ICQ Zobrazit autorovy stránky
Partner MujGLOCK
Uživatelský avatar

Registrován: 11/2006
Příspěvky: 2136
Příspěvek Re: Na kopii záznamu o podání vysvětlení není nárok, odpověd
zajímavé..já osobně doporučuji pořídit audiozáznam při podání vysvětlení..

_________________
www.combatsim.eu


úte 07.8.2018, 6:46
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odpovědět na téma   [ Příspěvků: 2 ] 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
 cron


Powered by phpBB © phpBB Group, designed by STSoftware, český překlad – phpBB.cz

Doporučujeme: XBMC KODI