Příspěvek
od střelec z Havířova » pon 24.6.2013, 1:46
Omlouvám se všem, že jsem tak otravný. Na dokreslení situace - jedná se o suterénní nebytové prostory v činžáku na hlavní ulici. Přední a zadní vchod by se měly zamykat. Většinou tomu tak je. Já v tom vchodě bydlím v prvním patře. Barák, který mám 3,5 km daleko mi také několikrát vybrali. Když zjistili, že je tam alarm, kradou tak, že se nezdrží v objektu déle než 2, max. 3 minuty. To, že máte něco natočený z kamery, je vám také na ho..., neboť pachatel si vymyslí nějakou koko.inu a vyšetřovatel mu to sežere i s navijákem a všichni jsou v pohodě. K tomu mohu uvést konkretní příklad. Stalo se 17.02.2011 v Havířově. Dostal jsem echo, že mi kradou kolem baráku. Tak jsem vyrazil se tam podívat. Cesta k mému baráku vede kolem sběrných surovin. Když jsem dojel ke sběrně, viděl jsem dva s dvojkolákem (vozíkem), jak si to šněruji do sběrny. Na vozíku byla moje plotová branka a další plechy. Ve sběrně jsem se je snažil zadržet s tím, že počkám na PČR (od služebny je to cca vzdušnou čárou 600-700 m a policisté šli pěšky, protože neměli na benzín). Došlo na dva varovné výstřely. Obsluha sběrny, ač byla upozorněna na skutečnost krádeže, se jen dobře bavila, když na mě začal dotírat jeden ze zlodějů. Žádal jsem obsluhu sběrny o pomoc a o zavolání policie. Vysmáli se mi, že prý nemají telefon. Já měl se svým chytrým telefonem a nervozitou problém se dohodnout. Nakonec se mi podařilo dovolat na linku 158 a oznámit krádež. Zloději opustili sběrnu a já se vydal za nimi. Opět jsem volal na 158, abych je informoval o tom, kam zloději jdou v naivní víře, že hlídka každou chvíli dorazí. V druhém telefonátu mi bylo řečeno ať to položím, že blokuji linku a že se mi hlídka ozve. Nikdy se tak nestalo. Mezi tím se mi ztratil jeden zloděj, a pak i druhý. Najednou se ale objevil další borec s tím, že co si to dovoluji obtěžovat jeho kamarády. Dal jsem se na útěk. K tomu dotyčnému se přidali další tři. Snažil jsem se běžet v centru města směrem k policejní stanici. To jsem stále doufal, že odtama přijde pomoc. Vběhl jsem na autobusovou zastávku, kde bylo několik lidí. Tam mě doběhli. Jeden z nich mně zezadu srazil na zem. Asi jsem se po pádu odkutálel do vozovky. To si nepamatuji. Jen si pamatuji, jak jsem obličejem narazil do země a jak se rozprskly mé brýle. Když jsem se postavil na nohy, měl jsem proti sobě v zorném poli tak cca 5 m před sebou tři z té čtveřice. Jakmile vykročili, vystřelil jsem a dal se na útěk do frekventované čtyřproudové vozovky. Snažil jsem se zastavit nějaká auta, abych se odtud dostal, ale nikdo mi nepomohl. Jeden zastavil a když jsem otevřel dveře, tak se prudce rozjel a mě to odhodilo na vozovku. Na protější stranu silnice zrovna přijel autobus městské dopravy a už se chystal odjet, když jsem jej zaregistroval. Vstal jsem ze silnice, ale podlomily se mi nohy a opět jsem upadl. Další pokus byl úspěšný, doběhl jsem k autobusu a na mou prosbu řidič otevřel dveře a vzal mě dovnitř. Dal ale podmínku, abych mu odevzdal zbraň. kterou jsem měl v ruce. Položil jsem revolver na palubní desku vedle řidiče a potlačil směrem k němu. Pak jsem vysílen si sedl na přední sedadlo. Autobus se rozjel a po cca 200 m zastavil. Do autobusu vstoupili dva strážníci městské policie. Revolver, ležící před řidičem, vzali a vyhodili z autobusu do trávy (mají zbrojní průkazy a vědí, jak se zachází s nabitou zbraní - za toto byli hned následující pondělí vyznamenání primátorem města děkovnými dopisy a věcnými dary). Pak se postavili přede mne a civěli. Tak jsem jim řekl, ať mi nasadí pouta, aby z toho neměli nějaký problém a vystoupili jsme z autobusu. Mezi tím už někdo volal záchranku a ta odvezla postřeleného do nemocnice. Jakmile se objevila policie ČR, žádal jsem kontakt s právníkem. Tento mi byl umožněn až po šesti hodinách od zadržení. Jelikož jsem vdovec, mého nezletilého 15ti letého syna chtěli umístit do dětského domova a mě šoupli do vyšetřovací vazby. Byl jsem agresor a násilník. Ještě to bylo i zajímavé tím, že mám před jménem titul Ing. Až třetího policistu, který mě spoutaného hlídal, se mi podařilo uprosit o sklenici vody.
Celé se to seběhlo kolem 09:45. Právníkovi jsem mohl zavolat kolem 16 hodiny. Nějaký čas trvalo, než dorazil. Jídlo mi koupili za mé peníze až kolem 20. hodiny. Mezi tím mí známí z Prahy zjistili z internetu a zpráv, že se něco děje se mnou a zajistili mi právníka. Tento byl na policii tentýž den večer a pak druhý den ráno, ale nebyl ke mně puštěn a ani já nebyl informován, že za mnou přišel další právník. V tom jejich "interhotelu" jsem strávil celkově 30 hodin. Jakmile mne pustili, podal jsem TO na pracovníky sběrny z důvodu vědomého překupu kradených věcí, další TO na neposkytnutí pomoci osobě v nouzi. Ale tato TO byla smetena se stolu. Když jsem se ještě ve vazbě ptal, zda případ bude vyšetřován komplexně - krádeže, odkup kradených předmětů a "ochranka" výkonných pracovníků - zlodějů - čilisumárně organizovaná skupina, bylo mi sděleno, že na to nejsou peníze. Za nějaký ten měsíc - asi přelom června a července mne opět navštívili reportéři z TV, kteří těsně před tím byli natočit rozhovor s policejní mluvčí, aby zjistili moji reakci na skutečnost, že státní zástupce vyhodnotil akci jako NO. Já ale oficiálně nic nevěděl a do dnešního dne jsem žádné vyrozumění nedostal. Jelikož se skoro rok nic nedělo, podal jsem TO na ty, co mě napadli. A zde bych poukázal na to, že video záznam je vám na dvě věci. Existuje záznam TV Nova, přímo interviev z borcem v modré bundě, který se do kamery chlubí, že mě sejmul, akorát mi nestačil vzít zbraň. No a v policejním spise stojí, že mě srazil ten postřelený, čili jiný člověk a potvrdili to zbývající členové té čtveřice, neboť žádní jiní svědkové neexistují. A k tomu video záznamu dotyčný uvedl, že se spletl. Mimochodem - údajně ten v modré bundě byl v podmínce. V policejních spisech je jen to, co se hodí vyšetřovateli, a skutečnost je někde jinde. Cca 10 až 14 dnů po tom incidentu jsem byl vyzván policii, abych si vyzvedl ve sběrně zcizené věci. Dojel jsem tam tedy se známým. Za přítomnosti příslušníka policie mi byla vydána ta moje medializovaná plotová branka. Já se ale zeptal, kde je zbytek zcizených věcí a pracovník sběrny před příslušníkem policie řekl, že ty už jaksi neexistují a že buďto si u nich něco vyberu za 63 Kč, nebo mi dají ty peníze, neboť takovou měly údajně ty věci cenu jako šrot. Asi jsem hloupý, ale takové prohlášení není nic jiného než přiznání spoluúčasti na krádeži. S policistou to ale nehnulo a celé moje TO bylo uzavřeno dotazem na pracovníka sběrny, zda překupují vědomě zcizené věci, na což on odpověděl, že na a bylo vymalováno. Po necelém roce jsem tedy podal TO na ty útočníky (proč policie nevyšetřovala dál jsem dodnes nepochopil), a toto bylo uzavřeno s tím, že jsem se sám v městě napadl. Pouze já seděl 30 hodin v cele, ostatní z toho vyvázli bez problémů.
Několikrát v různých diskusích zaznělo, že je třeba vyčkat oficiální policejní zprávy, ale moje zkušenosti dokazují, že ono to bývá zpravidla jinak a skutečně spisy jak policejní, tak soudní popisují úplně jiný, smyšlený a vykonstruovaný případ, mající se skutečností pramálo společného.
Ještě taková pikantnost - v internetových diskusích se ten den objevilo ze dvou nezávislých zdrojů, že na té silnici, když jsem utíkal, jsme měli být dva: jeden se stříbrnou a druhý s černou zbraní. Můj revolver je stříbrný - chromovaný. Ani zde policie nic nezjistila.
A nyní pointa: v sobotu večer jsem odjel služebně a vrátil jsem se dnes ve 23 hodin. Ve 23:04 jsem opět volal na linku 158, že ty prostory jsou opět vyrabované....