Hm, tak to je dobrý mazec, jak jsem si to pročetl. Slyšel jsem staré rčení, že "aktivní blbec horší, než třídní nepřítel" a při vší úctě k panu Šafaříkovi, tady to sedí, jak prdel na hrnec. A pochopil jsem teď i něco ze srazu...
Nápad je chválihodný - nějaká další malá lékárnička na denní nošení. Ok.
Žvásty o trestu smrti, za to by se měl sám proplesknout a jít vrátit papíry!
Pokud nedejbůh někdy budu fakt nucený použít zbraň proti člověku, což pevně doufám nikdy nenastane, tak po jeho zastavení (pane Šafačíku, píšu záměrně ZASTAVENÍ, nikoli USMRCENÍ, já chci útočníka zastavit a je mi fuk, jak se mi to povede a nebudu se primárně snažit o zabití!!!) k němu určitě nepolezu. Protože se ho prostě a jednoduše budu dál bát, co já vím, jak na tom fakt je? Bylo asi dost skutečných sekáčů, co na neopatrné přiblížení k zasaženému a na první pohled vyřazenému útočníkovi dojeli. Detailně to rozebírá pan Černý v jeho Manuálu obranné střelby. Pokud si vezmu situaci, která skutečně opravňuje k použití kvéru, tak je také dost reálné, že útočník bude mít nůž, nebo to bude sjetý feťák, bude to dost možná po tmě...a rozhodně k němu nepolezu, naopak, stáhnu se, budu snažit dál hlídat situaci a budu volat policii a záchranku. Ale dřistat něco o trestu smrti, to je na proplesk. A dovoluji si Vám dát malou lekci římského práva, které říká krásnou věc: "útočník musí nést veškeré důsledky svého počínání". Tedy i to, že holt byl postřelen. Pokud už tedy chcete vést takového hluboké moudra o trestu smrti, tak ten nad sebou vynesl sám útočník tím, že na někoho, kdo mu vůbec nic nedělal, zaútočil ze zavrženíhodných pohnutek.
O zdraví útočníka mám obavu ze všeho nejméně, jde mi o život a zdraví mé, mých blízkých a stejně tak i nezúčastněných osob. Ale jít obvazovat útočníka by mě fakt nenapadlo. Já ho budu chtít obvázat a on někde z kapsy vytáhne kudlu a vrazí ji do mě. To určitě...
Abych shrnul: marketing úplně mimo, podle mě díky prazvláštní filozofii autora.
Umět první pomoct je určitě užitečné a jak jsme na to kašlal, chci se něčemu přiučit. Ale vůbec ne kvůli střelnému poranění (byť určitě i o tom si rád něco poslechnu), ale z úplně jiných důvodů.
Hodně chodím po horách, jezdím na horském kole. Na horách bývám většinou sám. Ale i poslední skupinová akce, minulý týden jak byly horka, šli jsme s dalšími dvěma kamarády na noční výšlap na Kněhyni fotit. Vrchol v 22.00, zbytky světla, sestup v 23h, za úplné tmy. Všichni slušně vybavení, čelovky, baterky...každý kvér za pasem, ale lékárničku neměl žádný z nás. Několikrát mě při sestupu napadlo, jeden pád, jedna větev vražená do nohy a průser jak mraky. Proto uvažuji o lékárničce, ale z principu od pana Šafaříka nebude. A proto taky doplním vzdělání, kdyby mě do začátku měla vyškolit kamarádka doktorka.
Úrazy na horách, pády z kola, pády na bruslích atd., to jsou situace, které nastávají velmi často a kvůli kterým se lékárnička vyplatí. Střelba? To už je takové ultima racio, že po ní stejně nebudu schopen asi poskytnout nějaké ošetření. A cílit lékárničku čistě na to a ještě takovým způsobem?