Jak moc pohne kulka s clovekem?
Doporučení, ceny, zkušenosti, přebíjení
Smrtící určitě bude, jen bych si dovolil upřesnit. Narozdíl od pádu bez odporu vzduchu, kdy se zrychluje stejně pírko, jako padající kráva, v atmostféře tohle očividně neplatí. Dokonce i u stejných tvarů a stejného materiálu lze odvodit, že např. pro kuličku závisí velikost rychlosti, na které se pád ustálí, na odmocnině z jejího poloměru. Takže velikost rychlosti ZÁVISÍ na hmotnosti a tudíž malá ráže bude padat ve výsledku pomaleji, než ráže velká.
G17, a když ne G17 pak G10 nebo G12.
Sincitymane, ty zlobíš .SINCITYMAN píše:To ano,ale zrychlení je nepřímo ůměrné hmotě takže nula od nuly pojde:-)
Hmotnost je přímo úměrná objemu, objem je u kuličky přímo úměrný třetí mocnině poloměru kuličky, takže hmotnost je přímo úměrná třetí mocnině poloměru kuličky a stejně i tíhová síla působící a urychlující kuličku je přímo úměrná třetí mocnině poloměru kuličky.
A teď odporová síla, ta je jak známo z newtonova odporového vztahu přímo úměrná průřezu kuličky tudíž DRUHÉ mocnině poloměru. Takže když to podělím, dostávám, že kvadrát rychlosti je úměrný poloměru kuličky a tedy rychlost je úměrná odmocnině z poloměru kuličky.
Už jsi přesvědčen, nebo mám uvést vzorce?
G17, a když ne G17 pak G10 nebo G12.
Příspěvky: 345
Registrován: stř 06.4.2005, 22:33
Zbraň: GLOCK
Bydliště: Brno
http://foto.premek.cz/ivoshek/mec2_prednasky.pdf Pro zájemce něco o rázek, konkrétně strana 51 a dál. (2MB)
Ne nepopírá,závisí na hmotě protože je podílem F/m,takže působím li na težší těleso stejnou silo jako na lehčí,yíská těžší těleso menší zrychlení,ale pokud se hmota jednoho tělesa,jak to bylo v tom příspěvku myšleno během procesu nezmění,tj,že by kus upadl nebo se vypařil,pak změna hybnosti závisí jen na změně síly....
Hele Sincitymane, neber si to osobně, ale z hlediska fyzikálního to co říkáš nedává žádný smysl. Promiň.
Mluvili jsme o ustálené rychlosti kuličky v atmosféře. Ostatní tohle číst nemusíte, není v tom žádná nová informace. Je to pouze pro nevěřícího Sincitymana.
Tíhová síla, působící na kuličkou je Fg = m * g = rhoK * V * g = rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g.
Odporová síla působící na kuličku je Fo = 0.5 * C * rhoV * S * v^2 = 0.5 * C * rhoV * pi * r^2 * v^2.
No a když se rychlost ustálí platí Fg = Fo takže si mohu dopočíst při jaké rychlosti to bude.
v^2 = (rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g)/(0.5 * C * rhoV * pi * r^2)
v^2 = (rhoK * 8 * r * g)/(3 * C * rhoV)
v = odmocnina((8 * rhoK * r * g)/(3 * C * rhoV))
Čím větší hustota kuličky rhoK, tím bude padat rychleji, čím je poloměr kuličky r větší, tím bude padat rychleji. Čím je větší hustota vzduchu rhoV větší, tím bude padat pomaleji.
OK?
Mluvili jsme o ustálené rychlosti kuličky v atmosféře. Ostatní tohle číst nemusíte, není v tom žádná nová informace. Je to pouze pro nevěřícího Sincitymana.
Tíhová síla, působící na kuličkou je Fg = m * g = rhoK * V * g = rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g.
Odporová síla působící na kuličku je Fo = 0.5 * C * rhoV * S * v^2 = 0.5 * C * rhoV * pi * r^2 * v^2.
No a když se rychlost ustálí platí Fg = Fo takže si mohu dopočíst při jaké rychlosti to bude.
v^2 = (rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g)/(0.5 * C * rhoV * pi * r^2)
v^2 = (rhoK * 8 * r * g)/(3 * C * rhoV)
v = odmocnina((8 * rhoK * r * g)/(3 * C * rhoV))
Čím větší hustota kuličky rhoK, tím bude padat rychleji, čím je poloměr kuličky r větší, tím bude padat rychleji. Čím je větší hustota vzduchu rhoV větší, tím bude padat pomaleji.
OK?
G17, a když ne G17 pak G10 nebo G12.
Hele SincityMane, já jsem ti to exaktně odvodil a pokud mi stále tvrdíš, že to tak není, tak ti na to bohužel nedokážu říct nic jiného, než že se mýlíš. Nebo jsi mi našel nějakou chybu ve výpočtu či položených předpokladech? Nechtěl jsem to říkat, ale fyziku jsem vystudoval na MFF. Myslíš, že mě tam učili hovadiny?? :xmas:SINCITYMAN píše:Takže mi někdo dá za pravdu...
G17, a když ne G17 pak G10 nebo G12.
Tvá studia ti neberu,ale rychlost padajícího tělese pokud nepočítáme s odporem vzduchu opravdu nezávisí na jeho hmotnosti,ale jen na tíhovém zrychlení a délce pádu,na hmotnosti,spolu s aerodynamickým odporem bude záviset výška od které je rychlost pádu komstantní,je pravda že tíhová síla působící na těžší těleso je pochopitelně větší.ale zrychlení těžšího tělesa je menší a výsledná rychlost tím pádem taky
Příspěvky: 393
Registrován: pát 09.12.2005, 18:09
Zbraň: GLOCK
Sinctyman: pokud nepocitame s odporem vzduchu tak je to jasny, na hmotnosti nezalezi. Ale tady slo o dopadajici strely a ve vakuu si asi nikdo z nas nezastrili.
abeille:Ja ti taky nejdriv neveril , myslel sem ze dve koule o stejnem prumeru a se stejnym povrchem avsak s ruznou hmotnosti budou padat stejne... Ale postupne si me presvedcil. a jeste sem trosku zapatral a tohle by mohlo presvedcit i ostatni je to nejaka diplomka tak to snad nebudou jen nejaky plky
http://physics.ujep.cz/~rseifert/dipl/d ... h_sEc1.1.3
abeille:Ja ti taky nejdriv neveril , myslel sem ze dve koule o stejnem prumeru a se stejnym povrchem avsak s ruznou hmotnosti budou padat stejne... Ale postupne si me presvedcil. a jeste sem trosku zapatral a tohle by mohlo presvedcit i ostatni je to nejaka diplomka tak to snad nebudou jen nejaky plky
http://physics.ujep.cz/~rseifert/dipl/d ... h_sEc1.1.3
Sobule, jsem rád, že jsem Tě přesvědčil. Ale stále jsou ještě 2 různé věci:
a) 2 koule o stejném poloměru, ale každá o jiné hmotnosti (hustotě) - tady je to jasný. Klasický peříčko padá pomalu, ale drátěný peříčko bude padat rychle.
ALE
b) 2 koule každá s jiným průměrem, ale ze stejného materiálu! A tady to právě až tak zřejmé není. Ale dá se ukázat viz výpočet výše, že ten poloměr tu finální rychlost ve výsledku taky ovlivní.
Pro zájemce a nevěřící doporučuji udělat pokus. Vzít si olověnou kuličku jednu co nejmenší a druhou co největší. Pak je pokud možno pustit ZÁROVEŇ do kýblu s vodou, kde ten efekt bude možná pozorovatelný a sledovat, co dopadne dřív. Podstatný je ale ten stejný materiál u obou kuliček.
Těším se na ohlasy.
a) 2 koule o stejném poloměru, ale každá o jiné hmotnosti (hustotě) - tady je to jasný. Klasický peříčko padá pomalu, ale drátěný peříčko bude padat rychle.
ALE
b) 2 koule každá s jiným průměrem, ale ze stejného materiálu! A tady to právě až tak zřejmé není. Ale dá se ukázat viz výpočet výše, že ten poloměr tu finální rychlost ve výsledku taky ovlivní.
Pro zájemce a nevěřící doporučuji udělat pokus. Vzít si olověnou kuličku jednu co nejmenší a druhou co největší. Pak je pokud možno pustit ZÁROVEŇ do kýblu s vodou, kde ten efekt bude možná pozorovatelný a sledovat, co dopadne dřív. Podstatný je ale ten stejný materiál u obou kuliček.
Těším se na ohlasy.
G17, a když ne G17 pak G10 nebo G12.
Příspěvky: 345
Registrován: stř 06.4.2005, 22:33
Zbraň: GLOCK
Bydliště: Brno
Příspěvky: 303
Registrován: úte 07.3.2006, 13:25
Zbraň: GLOCK
Bydliště: poblíž Prahy
Jak moc pohne kulka s člověkem.
Pánové, dovolím si odbočit z vysoké fyziky zpátky k původnímu tématu. Před lety byl v televizi záběr z nějaké policejní akce v USA, kdy policie z nějakého důvodu zastřelila na parkovišti supermarketu ženu. Bylo zřetelně vidět, jak se zasažená osoba po zásahu mírně předklonila horní částí trupu dopředu a potom bez dalšího horizontálního pohybu zhroutila na zem. A protože to byla uniformovaná policie, tak použitá ráže byla minimálně
9mmLuger, neli větší. Jinak tento problém je jasně otázka hybnosti soustav.
9mmLuger, neli větší. Jinak tento problém je jasně otázka hybnosti soustav.