Nasel jsem mail, ktery jsem v zari dostal CUSSZ ohledne dotazu na to, co je to zvyseny ranivy ucinek a jake strelivo tedy nosit apod...
------------------------------------------------------------------------
From: Jan Palounek
To:
jan.korecky@median.cz
Sent: Tuesday, October 04, 2005 1:21 PM
Subject: Zvýšený ranivý účinek-odpověď
Vážený pane Korecký,
pokusím se Vám odpovědět na dotaz střeliva se zvýšeným ranivým účinkem nebo jak píšete efektem. Je pravda, že definice zvýšeného ranivého účinku střely není v české legislativní a normativní praxi uvedena. Má to hned několik důvodů. Oblast konstrukce střel tohoto typu není nějak konstrukčně omezena, takže ji nelze ani jednoznačně definovat. Ukaži Vám to na příkladu pláště střely. U poloplášťových střel s obnaženým olověným jádrem se špičatým nebo tupým hrotem nebo tvarovanou dutinou, případně opatřenou šokovým hrotem lze zvýšený ranivý účinek předpokládat již pouhým pohledem. Ovšem existují konstrukce střel s plným pláštěm a přesto vykazuje zvýšený ranivý účinek v cíli. Jde o skryté perforování předního ogiválu pláště vnitřními podélnými rýhami, které se na vnější straně projeví téměř neznatelným otiskem. Takový typ střely podle druhu jádra může a také nemusí vykazovat zvýšený ranivý účinek. Chci tím jen naznačit, že vydefinovat konstrukci střel vykazujících zvýšený ranivý účinek není jednoduché a jednoznačné. Navíc tuto oblast ovlivňuje i otázka rychlosti střel, konstrukce a materiál vlastního jádra atd. Taková konstrukční definice by nebyla definitivní, navíc by musela být novelizována o stále nové konstrukce.
Dalším důvodem je i to, že není přesně vydefinován účinek střel tohoto typu v cíli, tj. že není přesně definováno rozhraní zvýšený ranivý – standardní ranivý účinek. Proto v české legislativě, tj. v zákonu č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu v platném znění se s tímto pojmem pracuje, ale v jeho prováděcí vyhlášce č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva je naopak vydefinováno povolené provedení střeliva.
Otázka vhodnosti celoplášťového střeliva pro obranné účely je diskutabilní. Při obranné střelbě na krátké vzdálenosti u hladkého průstřelu útočníka lze poranit či usmrtit další osoby. Teoreticky lze tuto skutečnost připustit, ale prakticky ji ovlivňuje řada faktorů. Humánnost tohoto střeliva spočívá v tom, že při zásahu člověka takovouto střelou má dojít k omezení těžkým zraněním či úmrtí (pochopitelně pokud nejsou zasažena důležitá centra či mozek). Musíme si uvědomit, že konstrukce střel vykazujících zvýšený ranivý účinek nevzniká proto, aby střely tento účinek vykazovaly. To je druhotný negativní účinek tohoto typu střel. Prvotní a rozhodující účinek z hlediska konstrukce je zvýšený zastavovací efekt, kdy se střela v cíli rozloží, zastaví a tím předá celou dopadovou energii cíli. Podle zákona o zbraních se jedná o střelivo zakázané pro krátké kulové zbraně. Pro Vaši informaci chci ještě dodat, že byla vytvořena skupina expertů z různých oborů, aby stanovila jednoznačnou metodu zjišťování ranivého a průbojného účinku střel. Ukončení prací se předpokládá v roce 2006.
S pozdravem
Ing. Jan Palounek
vedoucí referátu správních činností úřadu