ŠTĚPÁN - použití ráže .357 a poškození sluchu

[reddog]

Kždá taková šlupka v uzavřeném prostoru může být za jistých okolností pro jedno nebo i pro obě uši poslední. Zatím vycházíte ze stavu, kdy jste mladí, neopotřebovaní, plní síly a elánu a občas si šutnete na střelnici bez ochrany sluchu jen pro ten pocit. Ok. Jenže málokdo doopravdy ví, jak na tom ve skuečnosti s opotřebením svého sluchu je. Dokonce si dovolím říct, že přesně to ví jen nahluchlí, nedoslýchaví a hluší.
Sebeobranná situace je pak vyjímečný stav, kdy prostě musíme riskovat i dílčí poškození zdraví za cenu zachování života (svého nebo zájmové osoby). Věřte, že v případě nutnosti si v tom sklepě šutnete i z padesátky, pokud to vyhodnotíte jako nutné. Ale minimálně od této chvíle už budete kalkulovat i s následkem, kterým může ohluchnutí být. Ať je logaritmická křivka pro decibely křivá jak chce, prostě obecně dospělý a svéprávný člověk ví, že výstřel ze zbraně je ohlušující. Držitel ZP a o to víc vlastník zbraně by navíc i měl vědět jak hodně a umět si představit účinek v daném prostoru.

Zkrátka, jestli se u toho po....e nebo ne je vcelku jedno. Střeva tím výstřelem nikdy nebudou trpět tak, jako ty vaše uši.

[hermenet]

Zajděte si čas od času na audiometrii a budete hned vědět, na čem jste (je to skoro zadarmo a třeba vám to uhradí i pojišťovna). Když budete chodit pravidelně, tak si můžete za pár let začít predikovat, v kolika letech uzrajete na naslouchadlo.

[Int1m1thy]

byl sem a naprosto super... to ze prichazis o krajni frekvence postupem casu je dano vekem to nema se strilenim nic spolecnyho

[Stepan]

.... ta logaritmická míra u decibelů je schválně volená kvůli tomu, aby byla škála rozumně odstupňovaná pro lidský sluch.

Ale vůbec ne. Zvuk měříme pomocí logaritmů, protože ucho je velice citlivé a je schopné zachytit široký rozsah akustických výkonů. Práh slyšitelnosti je na 0 dB, akustický výkon při 100 dB už je 10 000 000 000 x vyšší. Při 160 dB už by tam těch nul bylo 16. Poměrně nepříjemně vysoká čísla, pracovat s logaritmy je mnohem pohodlnější, proto se používají.

[Stepan]

Stálo by za to připomeout tahle videa, řazena chronologicky:

https://www.youtube.com/watch?v=ap6J2ydUres
https://www.youtube.com/watch?v=F4o4_-xxFrY
https://www.youtube.com/watch?v=hR69Wy5nMJI k tématu od 2:55
https://www.youtube.com/watch?v=FTnG7nekBW0

Videa jsou zajímavá i z jiných důvodů a určitě stojí za zhlédnutí.

Shrnutí v souvislosti s tímto tématem: Pán měl zpožděný výstřel, tak zpožděný, že si stihnul sundat sluchátka. Střílel z revolveru .357 magnum "heavy reloads". Ve videích popisuje postupné zlepšování sluchu i to, že měl protržený bubínek. I po několika měsících mu píská v uších a musí spát při bílém šumu, aby kvůli pískání usnul.

Kvůli incidentu vyměnil zbraň, dvoupalcový revolver .357 magnum za čtyřpalcový ráže .40. Detailně zdůvodňuje ve třetím a čtvrtém videu.

Velice by mě zajímalo, co je na tématu poškození sluchu při použítí zbraně bez ochrany sluchu a vliv různých ráží a délek hlavně exotického. Prosím administrátora, aby to vysvětlil, díky.

[Piggy]

.... ta logaritmická míra u decibelů je schválně volená kvůli tomu, aby byla škála rozumně odstupňovaná pro lidský sluch.

Ale vůbec ne. Zvuk měříme pomocí logaritmů, protože ucho je velice citlivé a je schopné zachytit široký rozsah akustických výkonů. Práh slyšitelnosti je na 0 dB, akustický výkon při 100 dB už je 10 000 000 000 x vyšší. Při 160 dB už by tam těch nul bylo 16. Poměrně nepříjemně vysoká čísla, pracovat s logaritmy je mnohem pohodlnější, proto se používají.

Moc tomu nerozumím: cituješ výrok a snažíš se ho popřít tím, že ho podrobně vysvětlíš?
Nebo snad opravdu nevidíš, že říkáš to samé?

[Stepan]

Piggy, bylo by užitečné podívat se, co napsal. Pokračoval:

.... Jinak řečeno, rozdíl 160 vs. 164dB je pro ucho minimální, škody tedy rozhodně dvojnásobné nebudou.

Myslí si, že 160 dB a 164 dB je skoro to samé. To je úplně špatně. Je to dva a půl krát silnější zvuk. Říká, že dva a půl krát silnější zvuk v oblasti, kdy dochází k nevratnému poškození sluchu, bude působit škody srovnatelné, jako ten slabší zvuk. Kdyby se tahle jeho úvaha aplikovala postupně od nejnižších zvukových výkonů, tak by z toho Starosta usoudil, že nikdy k žádnému poškození sluchu nemůže dojít. Což je závěr nesprávný. Z toho vyplývá, že to, co řekl, je nesmysl.

Ještě pro úplnost: kolikrát je zvuk silnější se dá vypočítat takto: 10exp(x/10), kde x je rozdíl v dB.

[Piggy]

To máš sice pravdu, ale ty následky jsou také spíš podle logaritmické než lineární závislost, takže xkrát silnější akustický podnět nezpůsobí xkrát větší škodu.
Otázka je, zda poškození o vysoké jednotky až nízké desítky procent je ještě "srovnatelné" nebo už "významně horší".

[Stepan]

ty následky jsou také spíš podle logaritmické než lineární závislost, takže xkrát silnější akustický podnět nezpůsobí xkrát větší škodu.

V uchu dochází k mechanickému poškozování vláskových buněk (ulamování vlásků). Můžeš prosím doložit nějaké podklady k tvému názoru, že x-krát vyšší energie nezpůsobí x-krát větší množství ulomených vlásků? Uvědom si, že když se bavíme např. o 164 vs 160 dB, jsme daleko v "likvidační oblasti" pro lidské ucho.

[hermenet]

Tady je to jak otorhinoralyngologické koncilium.

[Piggy]

Nejsem ORL specialista, ale odpovím: stačí prostá úvaha. Rozhodně nemůže platit přímá úměra, protože:
1. nízká energie (akustický tlak) nezpůsobí žádné poškození, po překročení prahu se poškodí malá část buněk, po nějakém zvýšení procento poškozených buněk prudce naroste a po dosažení určité hodnoty žádná buňka nepřežije a tudíž už se poškození nedá stupňovat.
2. ucho dokáže pracovat v obrovském rozsahu intenzity zvuku, protože na to má mechanismy jak regulovat přenos vibrací z okolí na čidlo (všichni znají kladívko, kovadlinku, třmínek). Tudíž čím silnější zvuk, tím větší "zeslabení" - a hele, nejspíš logaritmicky.
Mmch. tady musím uznat, že hluk výstřelu má charakter třesku - akustický tlak narůstá tak rychle, že ucho nestačí včas reagovat.
3. jsi si jistý, že poškození spočívá v mechanickém ulamování vlásků?

[Stepan]

1) Já jsem tak nějak předpokládal, že se bavíme o té oblasti, kde počet poškozených buněk prudce narůstá.

2) Kůstky v uchu slouží k impedančnímu přizpůsobení kvůli šíření zvuku ve dvou rozdílných prostředích, ve vzduchu a v tekutině v uchu. Je to jednoduchá mechanická transformace, uvádí se, že tlak zesilují asi dvacetkrát.

Při zvýšeném hluku dokážou svaly napojené na kůstky ucho v nějaké míře ochránit, ucho ale opravdu nebude schopné na tak krátkou událost jako výstřel zareagovat dostatečně rychle.

Výstřel bude mít charakter třesku jenom v případě, že se bude střílet bez okolních překážek. V místnosti nebo u překážek (zvlášť takových, kdy jsou proti sobě dvě rovnoběžné), se prvotní třesk bude mnohokrát odrážet a v závislosti na pohltivosti překážek různě rychle utlumovat.

3) Myslím, že taky můžou odumírat celé buňky, ale prvotní je poškození těch vlásků. Mimochodem, ty vlásky jsou na koncích ještě vzájemně propojené tenkými vlákny, a když se v důsledku zvuku začnou pohybovat, ta vlákna mechanicky aktivují draslíkové kanály, a tak vzniká elektrický impulz. Je to úžasný a jemný mechanismus. Určitá škoda asi spočívá pouze v přetrhání těch vláken.

[Piggy]

Tak jo, na tomhle už se můžeme v hrubých rysech shodnout.

Uvědom si, že když se bavíme např. o 164 vs 160 dB, jsme daleko v "likvidační oblasti" pro lidské ucho.

Ono hodně záleží, z jaké vzdálenosti je to měřeno (hodnota klesá se čtvercem vzdálenosti). Pokud by těch 160+ dB bylo přímo na uchu, tak jak sám správně píšeš, jsme "daleko v likvidační oblasti" a ucho bude kompletně zničeno.

Výstřel bude mít charakter třesku jenom v případě, že se bude střílet bez okolních překážek. V místnosti nebo u překážek (zvlášť takových, kdy jsou proti sobě dvě rovnoběžné), se prvotní třesk bude mnohokrát odrážet a v závislosti na pohltivosti překážek různě rychle utlumovat.

To je pravda, nicméně v tom případě bude největší poškození způsobeno právě tím prvotním třeskem, následné (odražené) zvukové vlny budou mít zanedbatelný vliv.