Forum.MujGLOCK.com

Právě vyšlo velice zajímavé video:

http://www.youtube.com/watch?v=w_uPycWQG0U

(nevím přesně, kam to tady patří, kdyžtak přemístit)

moc pěkné, dávám palec nahoru

Jsem koukal na ten kraťoučký zákluz, kdy střela opouští hlaveň... By byla zajímavá taková videa i s jinými zbraněmi...

Vždyť se délka zákluzu před opuštěním střely hlavně dá poznat z toho, jak jsou vyrobené mechanizmy odemykání hlavně od závěru, třeba u čezety je rovná část toho výřezu pro odemykací čep jenom asi 3mm dlouhá a to tam je rezerva navíc.

No.. nemyslím, že tak se to pozná. Nejsem teda moc odborník, ale délka zákluzu v době, kdy je střela ještě v hlavni jedána jinými okolnostmi, než je konstrukce uzamčení. Konkrétně si myslím, že na délku zákluzu působí několik okolností: 1. Tlak v hlavni, který působí dvěma směry a) na střelu, b) na dno nábojnice. To je síla působící na obě strany stejně (přecijen je to hořící rozpínající se plyn). 2. Hmotnost závěru v kombinaci se silou vratné pružiny. To jsou síly, které působí proti síle působící na dno nábojnice. Musí to být spočítáno tak, aby se zákluz v době, kdy je střela v hlavni prakticky neprojevil, ideálně vůbec (kvůli přesnosti střelby - jakýkoli pohyb hlavně asi moc prospěšný ku přesnosti asi nebude). 3. Třecí síla střely v hlavni. Nedovedu ji odhadnout, ale asi bude dána přesahy polí, tvarem a poměrem polí a drážek... konstukcí polygonu... Tato síla způsobuje, že střela, dokud je v hlavni, jakoby táhne hlaveň ve směru svého pohybu, tedy opět proti tlaku působícímu na dno nábojnice. Výhoda této síly je, že zaniká právě v okamžiku, kdy střela opustí hlavěň. Pokud je vše správně vyladěno, je to síla, která se pak odečte od oněch "dopředných" sil a až tehdy by měl započít celý pohym závěru, od krátkého zákluzu, přes odemčení závěru, atd...

Jak říkám... nejsem v tom odborník, to je moje představa...

Já si myslím, že máš všechno dobře, ještě bych tam přidal hmotnost střely, čím bude těžší, tím déle vydrží v hlavni a tím delší bude zákluz, který může ovlivnit dráhu střely. Konstrukce uzamčení vypovídá o tom, jak si maximální délku zákluzu spočítal a otestoval výrobce.

Hmotnost střely má své limity, i zesílená navážka prachu je jen o něco málo silnější než standartní a podobně. Délka zákluzu se nebude nějak dramaticky měnit.

Když výrobce zkonstruuje zbraň na maximální délku zákluzu 3 mm, tipuju, že v praxi se to bude podle různých okolností pohybovat třeba mezi 1 až 3 mm. To je dost velké rozpětí.

Jinak mě na tom videu zaujalo a překvapilo to, že tu první tlakovou vlnu předběhnul bordel z hlavně, každá ta částečka má za sebou takové ty nadzvukové rázové vlny.

Myslím, že kapku tužší vratná pružina by měla za následek ještě větší zpoždění zákluzu, což by pozitivně ovlivnilo přesnost. Podle míry tuhosti pak samozřejmě správnou funkci systému. Příliš tuhá by nemusela dovolit dojetí závěru do zadní polohy, příliš měkká zase dojetí závěru do přední polohy. No.. možná opravdu jen kapičku tužší, než "je na videu" by škodit nemusela.

Jinak to video se mi právě i v tomhle hodně líbí. Mj. dokumentuje únik tlaku plynů působících na střelu kolem polí drážkama, v tomhle případě vrcholy polygonu, kde střela ne zcela vyplňuje prostor mezi střelou a hlavní.

Kdysi jsem viděl video, na kterém konstuktér dokumentoval výstřel z pistole s dynamickým závěrem v ráži 9L!! Nebyla to zcela 9L, měla zesílené dno kvůli tlakům. Faktem je, že to byla prototypová zbraň, skvěle odladěná a k tomu speciálně sestaven náboj. Krásné na tom bylo to, že vyladění mělo za následek to, že závěr se začal pohybovat opravdu až když střela skutečně opustila hlaveň. Ovšem vůbec si nedovedu představit, jakej to mohlo dělat kopanec. Obrovská výhoda této konstrukce byla samozřejmě v tom, že hlaveň byla pevná, závěr se pohyboval až poměrně daleko po výstřelu (k prvnímu pohybu došlo až když střela byla asi 5 mm z hlavně venku), tekže přesnost oproti konstrukci s uzamčenými závěry zvýšil až o 75%. Už je to dost dávno, takže detaily si nepamatuju. Ale nejspíše se ta konstrukce neujala, mj. s ohledem na nutnost upravené konstrukce 9L a zřejmě pak i dost velkého vlivu výrobních tolerancí.

Tady je zas pěkně vidět co dělá rám při výstřelu.http://www.youtube.com/watch?v=7Fr5ccyriJI

Tahle společnost dělá fakt pěkná videa... Jinak jsem už dřív říkal, že množství nábojů v zásobníků má nemalý vliv na chování zbraně při výstřelech. Tedy, že rozdíl v chování zbraně s prvním a posledním nábojem je dost velký a střelec tím určitě ovlivněn je. Je pak otázkou, jak ten rozdíl vnímá, jak je schopen jej podvědomě nebo vědomě kompenzovat.

Jak je vidět tak to vliv má.Ale já při střelbě rozdíl u prvního ani posledního náboje v zásobníku nepoznám.

Kolik vlastně váží samotný rám (tělo) bez zásobníku třeba Glocka 17?

Ten plastový rám se vlní jako sulc.

Myslím, že je fuk, jak se to kroutí a vlní... pokud je to na to dimenzováno. A to si myslím, že je a s dostatečnou rezervou. Může to ale napovědět, kde je největší riziko vzniku trhlin. Ale jak říkám... pak taky půjde o to, jak dlouho (kolik ran) to má vydržet (nekonečně asi těžko).

Jaktože to nevyhazuje nábojnice? Tomu nerozumím. To přece nezávisí na počtu nábojů v zásobníku. Vymontovali vyhazovač? Proč?

hermenet: V komentarich k videu se da najit odpoved na tvoji otazku:

It's fired in a Ransom Rest ... it takes a while to get it adjusted correctly to allow for proper forward cycyling. The purpose of the test was only to measure the rearward velocity vs. amount of magazine "fullness" so we set up a constant resistance to the slide moving rearward.

Alesh31 píše:Tady je zas pěkně vidět co dělá rám při výstřelu.http://www.youtube.com/watch?v=7Fr5ccyriJI

no tohle sem snad ani neměl vidět