Forum.MujGLOCK.com

Ivoshek

Ivoshek:
Naprostej souhlas. Přiznám se že nejsem technickej typ a že takovýdle věci sou pro mě špaňalská vesnice, nicméně mě docela zajímaj a díky vašim příspěvkům ( hlavně p. Gerstenbergera ) jsem si tak zhruba udělal představu what´s go, což se nedá říct o příspěvcích pana Šalamouna.

Sorry, já moc nejsem odborník na pistole, takže nevím, jestli moje odpověď trefí hřeb na hlavu: po teniferaci (obecně karbonitridaci, tedy i v plynu) vznikne na povrchu vrstva 5 - 20 mikronů, u výše legovaných ocelí spíše 5, u např 12050 mohu téměř s jistotou garantovat 20 mikr. U materiálů pro pistole to bude spíše 5 - 8 mikr. Pokud bych věděl materiál, mohu odhadnout sílu vrstvy. Jelikož se do povrchové vrstvy dostane pár atomů uhlíku a dusíku, naroste i objem a to o 30-50%, tzn. při max. hodnotách se sníží světelnost o 4 mikr. Jak říkám, nevím jaký to má význam pro funkci pistole, ale obecně se to ví a určitě to ví i Glock a většinou se s tímto přídavkem počítá při konstrukci dílce (tedy dílec se musí adekvátně menší vyrobit, aby pak po teniferaci měl konečné rozměry). Pokud je teniferace provedena správně, nedochází k odlupování sloučeninové vrstvy. Na rozdíl např. od boridování, kdy jsou na metalografickém výbrusu jasně vidět jehlice boridů, které jsou "zaseknuté" do materiálu, sloučeninová vrstva je součástí povrchové vrstvy. Neleží na dílci, ale je prorostlá dovnitř. To je také výhoda oproti galvanice, kdy dochází často k odlupování galvanicky nanesené vrstvy. Co se týká drsnosti (budu se snažit být stručný): teniferace se vyskytuje ve třech modifikacích - Q, QP a QPQ.
Q = jde o předehřev a karbonitridaci s ochlazením do vody. V tom případě je obrobek šedý. Drsnost povrchu se během karbonitridace zvýší o 2-4 mikr., pokud nebyla již před ní vyšší. Dále je možné ochlazování o oxidační lázně, kde dojde k vytvoření ca. 1-2 mikr. vrstvy oxidů železa, která dává dílcům černý povrch a zvyšuje korozní odolnost. Tím již vrstva nenarůstá. Modifikace QP= pro snížení drsnosti lze jako další stupeň zařadit mechanické opracování (leštění, otryskávání, vibrační, atd.), kdy se odrstaní ca. polovina vrstvy oxidů a sníží se drsnost na 2 mikr. Samozřejmě výsledná drsnost závisí na způsobu mech. opracování, tedy může být i nižší.
Modifikace QPQ = jelikož často dochází k poškození vrstvy oxidů až na sloučeninovou vrstvu, zařazuje se jako poslední stupeň druhá oxidace v oxidační lázni. Pak už jen oplach a konzervace. Druhou oxidací se již drsnost ani síla vrstvy nezvyšuje.
Mějte se

Díky za odpověď, jinak ten materiál hlavně bude pravděpodobně 15230.

Jan Gerstenberger

prevádzate aj finálnu povrchovú úpravu?/počiernenie/

Exhumoval jsem mrtvolu a prosím za prominutí. Ale tady je asi nejlepší popis, co to tenifer vlastně je. Ale stejně jsem nepochopil (no jo, právník ), jestli tenifer je "černá vrstva", nebo něco "pod ní". Polopatě - na K100, která má taky tenifer, mám ve styčných místech s kydexem bodově lehce ošoupané černění. Kdysi jsem slyšel, že i když černění půjde do kopru, tenifer stále zůstává a tedy je zde ochrana proti korozi. O což mi jde. Kvér co se nosí má mít patinu, ale zase když si vezmu, jak se potím, ochrana proti rzi je super věc. Chápu tedy dobře, že ošoupání černění = jen kosmetická vada na kráse a tenifer tam dál je? Zatím jde tedy o tak malinké plochy, že to nestojí za řeč, ale prostě mě to zajímá.

Tenifer dava mechanickou odolnost i korozivzdornost, jedna se zuslechteni cca 5 mikronu tenke vrstvy oceli na povrchu. Internety rikaji, ze na tom je jeste fosfat pro dale zvysenou korozivzdornost, ktery jde ale snaze dolu. Na teniferovany povrch a jeho vlastnosti to nema dopad.

Ok, takže by to tak mělo +- být. Ošoupané plochy černění neznamenají, že je pryč tenifer.
Mimochodem, díky za tuhle technologii. Kamarád má Remington 1911 R1, po dvou letech nošení v kydexu povrchovka úplně v .... a teď mu to ve vnitřním krutě chytá lišku...

Teniferace je druh karbonitridace, tedy sycení povrchu oceli uhlíkem a dusíkem. Touto úpravou se dosahuje výrazně vyšší tvrdosti povrchu oceli a jednak je povrch odolnější proti korozi. Setření černé vrstvy by nemělo mít vliv ani na tvrdost, která je daná nitridy železa v povrchových vrstvách výrobku ani na antikorozní vlastnosti. Tolik co jsem nastudoval v oblasti této povrchové úpravy, ale protože s ní běžně do styku nepřicházím, tak bych za to ruku do ohně nedal. Na Remingtonu 1911 se ale nepoužívá teniferace, ale černění. To že rem chytá lišku je známá věc.

Tak jsem si to myslel správně, díky!
Že Rem nemá tenifer vím, jen prostě najednou po tomto příkladu oceňuji, že mám zbraň s tak dobrou povrchovkou. A jestli Remy chytají lišku, tak docela škoda...