Forum.MujGLOCK.com

Smrtící určitě bude, jen bych si dovolil upřesnit. Narozdíl od pádu bez odporu vzduchu, kdy se zrychluje stejně pírko, jako padající kráva, v atmostféře tohle očividně neplatí. Dokonce i u stejných tvarů a stejného materiálu lze odvodit, že např. pro kuličku závisí velikost rychlosti, na které se pád ustálí, na odmocnině z jejího poloměru. Takže velikost rychlosti ZÁVISÍ na hmotnosti a tudíž malá ráže bude padat ve výsledku pomaleji, než ráže velká.

Nemyslím,zryclení není funkcí mhoty....

Ale tíhová síla ano.

To ano,ale zrychlení je nepřímo ůměrné hmotě takže nula od nuly pojde:-)

SINCITYMAN píše:To ano,ale zrychlení je nepřímo ůměrné hmotě takže nula od nuly pojde:-)

Sincitymane, ty zlobíš .

Hmotnost je přímo úměrná objemu, objem je u kuličky přímo úměrný třetí mocnině poloměru kuličky, takže hmotnost je přímo úměrná třetí mocnině poloměru kuličky a stejně i tíhová síla působící a urychlující kuličku je přímo úměrná třetí mocnině poloměru kuličky.

A teď odporová síla, ta je jak známo z newtonova odporového vztahu přímo úměrná průřezu kuličky tudíž DRUHÉ mocnině poloměru. Takže když to podělím, dostávám, že kvadrát rychlosti je úměrný poloměru kuličky a tedy rychlost je úměrná odmocnině z poloměru kuličky.

Už jsi přesvědčen, nebo mám uvést vzorce?

SINCITYMAN píše:To ano,ale zrychlení je nepřímo ůměrné hmotě takže nula od nuly pojde:-)

SINCITYMAN píše:Nemyslím,zryclení není funkcí mhoty....

? Nepopírá se to???

http://foto.premek.cz/ivoshek/mec2_prednasky.pdf Pro zájemce něco o rázek, konkrétně strana 51 a dál. (2MB)

Ne nepopírá,závisí na hmotě protože je podílem F/m,takže působím li na težší těleso stejnou silo jako na lehčí,yíská těžší těleso menší zrychlení,ale pokud se hmota jednoho tělesa,jak to bylo v tom příspěvku myšleno během procesu nezmění,tj,že by kus upadl nebo se vypařil,pak změna hybnosti závisí jen na změně síly....

Hele Sincitymane, neber si to osobně, ale z hlediska fyzikálního to co říkáš nedává žádný smysl. Promiň.
Mluvili jsme o ustálené rychlosti kuličky v atmosféře. Ostatní tohle číst nemusíte, není v tom žádná nová informace. Je to pouze pro nevěřícího Sincitymana.

Tíhová síla, působící na kuličkou je Fg = m * g = rhoK * V * g = rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g.
Odporová síla působící na kuličku je Fo = 0.5 * C * rhoV * S * v^2 = 0.5 * C * rhoV * pi * r^2 * v^2.

No a když se rychlost ustálí platí Fg = Fo takže si mohu dopočíst při jaké rychlosti to bude.

v^2 = (rhoK * 4/3 * pi * r^3 * g)/(0.5 * C * rhoV * pi * r^2)
v^2 = (rhoK * 8 * r * g)/(3 * C * rhoV)
v = odmocnina((8 * rhoK * r * g)/(3 * C * rhoV))

Čím větší hustota kuličky rhoK, tím bude padat rychleji, čím je poloměr kuličky r větší, tím bude padat rychleji. Čím je větší hustota vzduchu rhoV větší, tím bude padat pomaleji.

OK?

Není to tak,g,je tíhové zrychlení a rychlost rovnměrně zrychleného tělesa je tedy:v=a*t,pro padající těleso,v=g*t,a hmotnost s tím nemá co dělat....

Presne tak, ve vakuu padaji vsechna telesa stejne rychle, ve vzduchu ma na rychlost jejich padu vliv jejich kontakt se vzduchem. Takze se potencialni energie (vyska) premeni na translacni (pohybovou), tepelnou a rotacni E...

Takže mi někdo dá za pravdu...

SINCITYMAN píše:Takže mi někdo dá za pravdu...

Hele SincityMane, já jsem ti to exaktně odvodil a pokud mi stále tvrdíš, že to tak není, tak ti na to bohužel nedokážu říct nic jiného, než že se mýlíš. Nebo jsi mi našel nějakou chybu ve výpočtu či položených předpokladech? Nechtěl jsem to říkat, ale fyziku jsem vystudoval na MFF. Myslíš, že mě tam učili hovadiny?? :xmas:

Tvá studia ti neberu,ale rychlost padajícího tělese pokud nepočítáme s odporem vzduchu opravdu nezávisí na jeho hmotnosti,ale jen na tíhovém zrychlení a délce pádu,na hmotnosti,spolu s aerodynamickým odporem bude záviset výška od které je rychlost pádu komstantní,je pravda že tíhová síla působící na těžší těleso je pochopitelně větší.ale zrychlení těžšího tělesa je menší a výsledná rychlost tím pádem taky

Sinctyman: pokud nepocitame s odporem vzduchu tak je to jasny, na hmotnosti nezalezi. Ale tady slo o dopadajici strely a ve vakuu si asi nikdo z nas nezastrili.
abeille:Ja ti taky nejdriv neveril , myslel sem ze dve koule o stejnem prumeru a se stejnym povrchem avsak s ruznou hmotnosti budou padat stejne... Ale postupne si me presvedcil. a jeste sem trosku zapatral a tohle by mohlo presvedcit i ostatni je to nejaka diplomka tak to snad nebudou jen nejaky plky
http://physics.ujep.cz/~rseifert/dipl/d ... h_sEc1.1.3

Sobule, jsem rád, že jsem Tě přesvědčil. Ale stále jsou ještě 2 různé věci:

a) 2 koule o stejném poloměru, ale každá o jiné hmotnosti (hustotě) - tady je to jasný. Klasický peříčko padá pomalu, ale drátěný peříčko bude padat rychle.

ALE

b) 2 koule každá s jiným průměrem, ale ze stejného materiálu! A tady to právě až tak zřejmé není. Ale dá se ukázat viz výpočet výše, že ten poloměr tu finální rychlost ve výsledku taky ovlivní.

Pro zájemce a nevěřící doporučuji udělat pokus. Vzít si olověnou kuličku jednu co nejmenší a druhou co největší. Pak je pokud možno pustit ZÁROVEŇ do kýblu s vodou, kde ten efekt bude možná pozorovatelný a sledovat, co dopadne dřív. Podstatný je ale ten stejný materiál u obou kuliček.

Těším se na ohlasy.

...poloměr tu finální rychlost ve výsledku taky ovlivní.
Nebude záviset dokonce jen na rozměrech (poloměru => plocha kolmá na směr pohybu), ale také na tvaru tělesa, viz součinitel tvaru c ve vztahu pro odporovou sílu.

Abeille: My, kteří žijeme na Zemi chápeme.

Tak jsem si to znvu pročetl a propočítal a zjistil jsem že to tak asi bude spletl jsem se a pomotal dohromady dvě podobné,ale rozdílné věci(tak to je když člověk jede přes pomalý připojení a pročítá víc věcí najednou)a pak už se to táhlo,takže jak zní ta okřídlená věta?Sorry **** error?

OK. Důležitý je, že všichni teď už víme, že když už střílet do vzduchu, tak maximálně brokama .

Pánové, dovolím si odbočit z vysoké fyziky zpátky k původnímu tématu. Před lety byl v televizi záběr z nějaké policejní akce v USA, kdy policie z nějakého důvodu zastřelila na parkovišti supermarketu ženu. Bylo zřetelně vidět, jak se zasažená osoba po zásahu mírně předklonila horní částí trupu dopředu a potom bez dalšího horizontálního pohybu zhroutila na zem. A protože to byla uniformovaná policie, tak použitá ráže byla minimálně
9mmLuger, neli větší. Jinak tento problém je jasně otázka hybnosti soustav.