Forum.MujGLOCK.com

V tomto podstatně přepracovaném a doplněném vydání původního stejnojmeného díla Prof.Vlad.Solnaře,jsem narazil na nijak dál nekomentovaný termín.Cituji:Privilegium nestíhatelnosti,jehož útočník požívá,není nutné obraně na překážku.Konec citace!Nikde jsem se však již nedočetl,z čeho a proč,toto "privilegium"vychází.Jaké má tedy kořeny a hlavně i smysl.Připadá mě to jaksi samoůčelné a nespravedlivé vůči obránci,který pak v rámci obrané reakce může chybovat a na rozdíl od útočníka může být soudně stíhán.Očekávám proto od těch z vás,kteří se zabýváte teorií trestního práva, jaké vysvětlení k tomuto "privilegiu"máte,a z jakých pramenů (literatury)jste vycházeli.Snad jsem to napsal srozumitelně!Jde o kvalifikované vyjádření!Děkuji.Zdravím.

Diplomati, prezident, poslanci, senatori a dalsi vyjmenovane osoby.
Organy cinne v trestnim rizeni jsou omezene v jejich stihani, predvolavani ke svedectvi apod...

Pokud takova osoba na me zautoci, tak i ji mam pravo se branit v ramci paragrafu o NO, ac muze byt za svuj cin nestihatelna.

KV: "Privilegium nestíhatelnosti" je myšleno osoby u nichž je vyloučena trestní zodpovědnost = děti, duševně choří, nesvéprávní, nepříčetní, apod. Dříve se mělo za to, že proti útoku těchto osob lze využít toliko institutu Krajní Nouze (obránce musí prchnout pokud je to možné, jinak jim nesmí být způsoben těžší následek než který hrozil). Nyní je již tento názor naštěstí překonán a i proti útoku těchto osob se lze bránit při splnění podmínek Nutné Obrany. Dle selského rozumu - útok takových útočníků může být (a v praxi i bývá) pro obránce mnohem nebezpečnější, než útok dospělých, svéprávných a příčetných, tím spíš, že ve většině případů si tito útočníci sami bývají vědomi své trestní nepostihnutelnosti.

Pokud se pamatuji (měl jsem to před 15 lety k zápočtu, tak možná nepřesně), privilegium nestíhatelnosti je dočasné z titulu imunity, a je vymezeno přesně jak popsal CMK.
Trvale, automaticky a ze zákona je to jakási hmotněprávní výluka, a to jsou ti mladiství, duševně nezpůsobilí apod., jejich jednání nemá hmotné (např. uzavření smlouvy) či právní (trestní odpovědnost) důsledky.

Nikdo: aha, máš pravdu ... nicméně princip z pohledu NO je stejný. Dřív se mělo za to, že "útok na zájem chráněný tr. zák." musel mít všechny atributy trestného činu, tedy i trestní odpovědnost útočníka. Teď se od toho upouští a NO je přípustná i proti trestně neodpovědnému útočníkovi.

Děkuji za odpovědi.Jen jsem si myslel,že se jedná o "veškeré" útočníky a proto mě to nešlo do kebule.S vaším vysvětlením "ůtočníka"samozřejmě nemám problém.Díky,a zdravím.