přebíjenky
Napsal: pon 14.11.2005, 22:08
Aby někdo neměl mylnou představu. Skutečně to kope víc než tovární ale nedosahuje to zdaleka výkonu plus P, což by mělo Gečko vydržet, takže žádné zbytečné strachy pánové.
Stránka 2 z 2
Napsal: úte 15.11.2005, 9:11
realcop: a to si myslis a nebo si to nejak zmeril ? To same plati i pro Ikara.
To IKAR a REALCOP
Napsal: úte 15.11.2005, 9:33
Učit se přebíjet náboje a začít S020 přirovnávám k pokusu čerstvého držitele řidičského průkazu si sednout do F1 a zúčastnit se závodu.Když Ti kvér o poznání více kope a z hlavně lítají lišky,asi něco nebude v pořádku.
Mimochodem S020 je rychle hořící prach,také má velký gradient nárustu tlaku a především velký gradient nárustu teploty,což má za důsledek brzy lidově řečeno vymlácené nábojové komory.Ale jak píšeš,kalkulace ceny náboje je výhodná.Ještě by mě zajímalo,jak jsi dospěl k faktoru,Ty jsi si byl měřit rychlost na hradlech?
Mimochodem S020 je rychle hořící prach,také má velký gradient nárustu tlaku a především velký gradient nárustu teploty,což má za důsledek brzy lidově řečeno vymlácené nábojové komory.Ale jak píšeš,kalkulace ceny náboje je výhodná.Ještě by mě zajímalo,jak jsi dospěl k faktoru,Ty jsi si byl měřit rychlost na hradlech?
Napsal: úte 15.11.2005, 14:16
Salamoun: Hradla jsem mel pujceny a pristi mesic si kupuju sve vlastni, protoze prece jenom je to vec ktera se dost hodi.
A s tim kolik se sype S020 tak je to jako u ACC #2 +10%, protoze S020 je pomalejsi nez #2, overeno leta praxi u lidi co s timhle prachem delaji.
A s tim kolik se sype S020 tak je to jako u ACC #2 +10%, protoze S020 je pomalejsi nez #2, overeno leta praxi u lidi co s timhle prachem delaji.
Napsal: stř 16.11.2005, 12:28
Salamoun: Tak černě bych to neviděl. Než se vypálí komora to chvíli trvá. Každý rozumný člověk to uvidí na nábojnicích a upraví dávku, délku nebo zaškrcení náboje.
S020 je podle mých zkušeností pomaleji hořící prach s menšími tlaky než ACC. No. 2. Dá se velice dobře používat i pro .45 ACP. Kde No. 2 už je moc rychlý a vypaluje komoru.
ikar: Nemůžeš dávat navážky podle tabulek s Acc. Domluv se s někým, kdo přebijí Acc. No. 2 na G 17 a to vem jako základ pro navážku, délku náboje a typ střely. Dál si můžeš zkoušet okolo této hranice, ale musíš mít základ, kterého se chytneš.
S020 je podle mých zkušeností pomaleji hořící prach s menšími tlaky než ACC. No. 2. Dá se velice dobře používat i pro .45 ACP. Kde No. 2 už je moc rychlý a vypaluje komoru.
ikar: Nemůžeš dávat navážky podle tabulek s Acc. Domluv se s někým, kdo přebijí Acc. No. 2 na G 17 a to vem jako základ pro navážku, délku náboje a typ střely. Dál si můžeš zkoušet okolo této hranice, ale musíš mít základ, kterého se chytneš.
Napsal: stř 16.11.2005, 12:50
Jonny: to mam delam to podle hodnot co maji lide, mam na to jednu super tabulku, co si jeden vyrobil a je tam pro vsecny raze a vahy kuli min. a max. laborace, a z toho vychazim to s tim acc no. 2 byl jenom nastrel, ze vim ze se takhle dava jenom jako orientacni hodnota.
Jinak dneska jdu testovat dalsi laborace a to 4.1grs a 3.9grs na 124grs kuli tak uvidim jak to bude kopat.
Jinak dneska jdu testovat dalsi laborace a to 4.1grs a 3.9grs na 124grs kuli tak uvidim jak to bude kopat.
Re: To Ikar
Napsal: stř 16.11.2005, 16:53
Kde si tohle všechno mohu přečíst? Zajímala by mě hlavně ta vnitřní balistika. Máš nejáký tip (Gogola už jsem se snažil použít)? Nejlépe odkaz nebo aspoň literaturu.Salamoun píše:...přečti si něco o tlacích,o hlavni kterou je vybaven GLOCK,o rychlosti jednotlivých střelných prachů a hlavně o gradientu teplot vyvíjených při výstřelu,pojednává o tom celý vědní obor,který se nazývá vnitřní pozápalová a vnější balistika. Moje rada zní,začít výpočtem...
P.S.: Co je to přesně "gradient"?
Napsal: stř 16.11.2005, 18:59
gradient [lat. gradi – kráčet, jít]
zkr. grad, aritmetický vektor, jehož složky jsou parciální derivace dané funkce. Směřuje ve směru největšího spádu funkce.
Prekopirovano z:
http://coje.to
zkr. grad, aritmetický vektor, jehož složky jsou parciální derivace dané funkce. Směřuje ve směru největšího spádu funkce.
Prekopirovano z:
http://coje.toNapsal: stř 16.11.2005, 19:27
Dovolil bych si dodat.
Ten gradient je vektor, který je kolmý k ploše (neboli je normálou plochy), na které zmíněná funkce nabývá stejných hodnot. Vektor je tím větší čím větší je změna hodnot dané funkce. Pokud se jedná o prostředí, kde je funkce konstatní, je gradient nulový.
Jednoduchým příkladem je například vezmeme-li funkci tlaku ve vodě, má gradient tlaku (všude ve vodě) směr vždy do středu země a je konstatní, neboť tlak roste lineárně s hloubkou nezávisle na místě, kde se nacházíme - je-li to teda na matičce zemi.
S tím GRAD si nejsem vůbec jistý. GRAD totiž označuje gradián, což je úhlová míra. 100 grad = 90 stupnu, 400 grad = 360 stupnu.
Ten gradient je vektor, který je kolmý k ploše (neboli je normálou plochy), na které zmíněná funkce nabývá stejných hodnot. Vektor je tím větší čím větší je změna hodnot dané funkce. Pokud se jedná o prostředí, kde je funkce konstatní, je gradient nulový.
Jednoduchým příkladem je například vezmeme-li funkci tlaku ve vodě, má gradient tlaku (všude ve vodě) směr vždy do středu země a je konstatní, neboť tlak roste lineárně s hloubkou nezávisle na místě, kde se nacházíme - je-li to teda na matičce zemi.
S tím GRAD si nejsem vůbec jistý. GRAD totiž označuje gradián, což je úhlová míra. 100 grad = 90 stupnu, 400 grad = 360 stupnu.