Jak se cítí přepadený (pepřovým sprejem)?
Napsal: pát 22.9.2006, 23:10
Do včerejšího dne šly všechny podobné příběhy kolem mě, asi jako drtivá většina jsem si nepřipouštěl, že by se mi mohlo něco podobného stát. Díky bohu jsem v tu chvíli měl štěstí v neštěstí...i když, co kdyby byl na stejném místě někdo z Vás?
Včera 21/9 se vracel můj otec z 2 měsíční návštěvy rodiny v Indonézii, byli jsme ho s bráchou vyzvednout na letišti a pak jeli všichni na Novodvorskou, kde táta bydlí. Od táty jsem odešel s dárky od rodiny kolem 23 hod. a šel jsem na autobusovou zastávku Novodvorská na Praze 4 na 198, autobus odsud mi jel až ve 23. 17 tak jsem si sedl na lavičku a čekal. Už když jsem přišel na zastávku, stálo tam ještě pár lidí a mezi nimi kluk mezi 25-30 lety, ten pak přešel rovnou k jízdním řádům. Bylo kolem 23.10, když jsem z mobilu odeslal zprávu, zandal jsem pak mobil do tašky s dárky a čekal jsem na lavičce dál v klidu na autobus, mezitim přijel autobus do Bráníka. vystoupilo a nastoupilo pár lidí. Od tý chvíle jsem byl na zastávce jen já a ten kluk, chvíli stál tak 2 metry ode mě a pak ke mně přistoupil a ukrajinskym přízvukem se mě zeptal, jestli mám mobil, že potřebuje vědět kolik je hodin. Jen podotknu, že kousek od zastávky jsou na rohu hodiny,ale v tu chvíli Vás to nenapadne...a z lavičky nejsou vidět. Nicméně jsem věděl, že je kolem 23.15 tak i tak jsem mu to řekl (mobil jsem naštěstí nevytáhoval) a v tu chvíli, když jsem mu odpovídal, vytáhl ten ... z kapsy pepřovej sprej a nastříkal mi ho z 10 cm vzdálenosti do obličeje. Jediný co mě v tu chvíli napadlo je chytnout tašku s dárky, kterou jsem měl položenou vedle sebe a držet jí, řval jsem na něj ani nevim co a kopal jsem nohou kolem sebe. Oči mě slzely, já nic neviděl. Jak jsem mrknul, viděl jsem, že ode mě utíká na druhou stranu silnice směrem k panelákům. Nevim, proč se se mnou o tu tašku nepřetahoval, jestli si myslel, že když jsem sebou škubl, že ho chci chytit a že mě nezasáhl tak zpříma do očí nebo jestli viděl někde někoho jít... Každopádně jsem za tuhle jeho reakci rád, kdo ví, čeho by tenhle člověk byl dalšího schopen udělat. Vstal jsem z lavičky a šel jsem ani nevim kam, když jsem pak začal častěji mrkat, viděl jsem, že jsem ještě na horšim místě než jsem byl předtím na lavičce, v úplný tmě u keřů, tak jsem hned šel na silnici. Pro jistotu jsem ještě dvakrát zařval v šoku POMOOC. Oči mě pálily, stejně tak tvář, z nosu mi teklo, plival jsem kolem sebe. Konečně pak přijel autobus a já do něj nastoupil. Mohl jsem si jít opláchnout oči k tátovi domů, člověk ale jedná v těhle situacích zkratovitě a tahle možnost mě napadla až na Smíchovskym nádraží. Dá se říct, že fyzicky jsem na tom byl dobře, oči jsem měl zarudlý jako bych měl v sobě několik extází. Psychicky už ale hůř, každýho jsem podezříval. Na Smíchovským nadraží jsem si zas sedl na lavičku, když jsem čekal na metro a pak si ke mně přisedl starší pán...raději jsem vstal a šel jsem pryč. Všem lidem jsem se díval do obličeje... A vlastně i dnes jsem se stále otáčel za sebe... Jsem zvědav, jak dlouho tenhle psychickej stav ještě potrvá. Vím, že to je slabej odvar oproti tomu, co prožila ta 22 leta holka ve vedlejším příspěvku, upřímně bych těm dvoum přál, aby si něco takovýho prožili, v konečný fázi jsem ale mohl dopadnout stejně...jen kdyby mělo to hovádko v ruce nůž, ne-li něco horšího... A taky si uvědomíte jednu věc, kdo je vám v tuhle chvíli nejblíž... Hodně lidí to vzalo tak, jako bych si šel koupit housky...
Dnes jsem pak v práci zadal do vyhledávače pepřový sprej a zjistil jsem, že podobná událost se stala i 19 letý holce a vlastně jsem přišel i na tyhle stránky, kde bylo i téma na pepřový sprej a úvaha nad tím, že se může použít k obohacení. A jestli bych v tu chvíli dokázal něco podobnýho použít pro svojí obranu? Ani omylem...
Závěrem bych chtěl ještě dotyčnýmu vzkázat, že jestli potřebuje peníze, ať jde makat.[/b]
Včera 21/9 se vracel můj otec z 2 měsíční návštěvy rodiny v Indonézii, byli jsme ho s bráchou vyzvednout na letišti a pak jeli všichni na Novodvorskou, kde táta bydlí. Od táty jsem odešel s dárky od rodiny kolem 23 hod. a šel jsem na autobusovou zastávku Novodvorská na Praze 4 na 198, autobus odsud mi jel až ve 23. 17 tak jsem si sedl na lavičku a čekal. Už když jsem přišel na zastávku, stálo tam ještě pár lidí a mezi nimi kluk mezi 25-30 lety, ten pak přešel rovnou k jízdním řádům. Bylo kolem 23.10, když jsem z mobilu odeslal zprávu, zandal jsem pak mobil do tašky s dárky a čekal jsem na lavičce dál v klidu na autobus, mezitim přijel autobus do Bráníka. vystoupilo a nastoupilo pár lidí. Od tý chvíle jsem byl na zastávce jen já a ten kluk, chvíli stál tak 2 metry ode mě a pak ke mně přistoupil a ukrajinskym přízvukem se mě zeptal, jestli mám mobil, že potřebuje vědět kolik je hodin. Jen podotknu, že kousek od zastávky jsou na rohu hodiny,ale v tu chvíli Vás to nenapadne...a z lavičky nejsou vidět. Nicméně jsem věděl, že je kolem 23.15 tak i tak jsem mu to řekl (mobil jsem naštěstí nevytáhoval) a v tu chvíli, když jsem mu odpovídal, vytáhl ten ... z kapsy pepřovej sprej a nastříkal mi ho z 10 cm vzdálenosti do obličeje. Jediný co mě v tu chvíli napadlo je chytnout tašku s dárky, kterou jsem měl položenou vedle sebe a držet jí, řval jsem na něj ani nevim co a kopal jsem nohou kolem sebe. Oči mě slzely, já nic neviděl. Jak jsem mrknul, viděl jsem, že ode mě utíká na druhou stranu silnice směrem k panelákům. Nevim, proč se se mnou o tu tašku nepřetahoval, jestli si myslel, že když jsem sebou škubl, že ho chci chytit a že mě nezasáhl tak zpříma do očí nebo jestli viděl někde někoho jít... Každopádně jsem za tuhle jeho reakci rád, kdo ví, čeho by tenhle člověk byl dalšího schopen udělat. Vstal jsem z lavičky a šel jsem ani nevim kam, když jsem pak začal častěji mrkat, viděl jsem, že jsem ještě na horšim místě než jsem byl předtím na lavičce, v úplný tmě u keřů, tak jsem hned šel na silnici. Pro jistotu jsem ještě dvakrát zařval v šoku POMOOC. Oči mě pálily, stejně tak tvář, z nosu mi teklo, plival jsem kolem sebe. Konečně pak přijel autobus a já do něj nastoupil. Mohl jsem si jít opláchnout oči k tátovi domů, člověk ale jedná v těhle situacích zkratovitě a tahle možnost mě napadla až na Smíchovskym nádraží. Dá se říct, že fyzicky jsem na tom byl dobře, oči jsem měl zarudlý jako bych měl v sobě několik extází. Psychicky už ale hůř, každýho jsem podezříval. Na Smíchovským nadraží jsem si zas sedl na lavičku, když jsem čekal na metro a pak si ke mně přisedl starší pán...raději jsem vstal a šel jsem pryč. Všem lidem jsem se díval do obličeje... A vlastně i dnes jsem se stále otáčel za sebe... Jsem zvědav, jak dlouho tenhle psychickej stav ještě potrvá. Vím, že to je slabej odvar oproti tomu, co prožila ta 22 leta holka ve vedlejším příspěvku, upřímně bych těm dvoum přál, aby si něco takovýho prožili, v konečný fázi jsem ale mohl dopadnout stejně...jen kdyby mělo to hovádko v ruce nůž, ne-li něco horšího... A taky si uvědomíte jednu věc, kdo je vám v tuhle chvíli nejblíž... Hodně lidí to vzalo tak, jako bych si šel koupit housky...
Dnes jsem pak v práci zadal do vyhledávače pepřový sprej a zjistil jsem, že podobná událost se stala i 19 letý holce a vlastně jsem přišel i na tyhle stránky, kde bylo i téma na pepřový sprej a úvaha nad tím, že se může použít k obohacení. A jestli bych v tu chvíli dokázal něco podobnýho použít pro svojí obranu? Ani omylem...
Závěrem bych chtěl ještě dotyčnýmu vzkázat, že jestli potřebuje peníze, ať jde makat.[/b]
a kdyz se nekdo blizi... uz premyslim co bude. Asi paranoia? 
*64*, ale seriozni myslenka proste stylu - ted vytahne nuz, ja si muzu poodstoupit tam a tam a tasit, pripadne ho vzit teleskopem pres hnatu atd. Samozrejme si timto muzes vypestovat velmi solidni paranoiu, ale na druhou stranu "to ze jsem paranoidni neznamena, ze po me nejdou" 
A samo, co bych prip. delal ja 
