Imho fyzická a psychická zátěž do takového kurzu patří. Nebudu tu rozepisovat možné situace, ty si každý představí sám, kdy je potřeba zachovat chladnou hlavu a zbraň nepoužít, nebo použít tehdy, když to bude možné. Vzpomeňte si, jak jste se cítili, když na vás někdy někdo vyjel. V takovém případě musíte nejprve zvládnout stress, kterým vás obdaří sympatikus a parasympatikus (přirozená a bezprostřední útoková/úleková/útěková reakce) a pak teprve jednáte (reflexivní útoková reakce je sice fajn pro řekněme červené barety, v běžné praxi imho musíte zvažovat, zda již nastal čas pro NO se zbraní, nebo ne). Zvládnout efektivní střelbu právě pod stresem by mělo být cílem kurzu.
Abych tak žekl, někdy je třeba v klidu počkat, až se vám někdo vys*re na hlavu a jednat až v okamžiku, kdy má ruce zaměstnaný zapínáním kalhot.
Kdo byl na vojně, ví o co jde. 
)
Abych tak žekl, někdy je třeba v klidu počkat, až se vám někdo vys*re na hlavu a jednat až v okamžiku, kdy má ruce zaměstnaný zapínáním kalhot.
Kdo byl na vojně, ví o co jde. )
Ale na kazdeho to pusobi jinak - tobe se to libilo a ihned si plne pristoupil na hru, me to napriklad chvili trvalo, nez jsem pochopil proc to vsechno je tak jak to je a urcite se najde par lidi kterym styl kurzu nesedl vubec. Sto ruznych lidi, sto chuti.
