Malý průzkum - jak byste se zachovali?

[kolaCZek]

S474N: A ja se nebudu moct branit, dokud nezautoci. Takze ke me prijde na 30cm. Vytahne z kapsy rambonuz rozmeru macety a rozpare me jak plysaka...

[S474N]

Christabel: po pravde nechapu lidi, kteri argumentuji divokym zapadem. Vis vubec, jak to tam opravdu "divoce" vypadalo nebo pouze prejimas neci nazory bez konkretni znalosti?

kolaCZek: no vidis tebe rozpare a na me by zcela nepochybne zautocil uz jasne driv

[E-Ryc]

E-Rycu: únos dítěte za účelem získání výkupného je trestný čin těžkého kalibru, s krádeží to nelze vůbec srovnávat, "sliby" takových pachatelů v tom směru, že dítěti neublíží, neznamenají nic - pro účely této debaty nepoužitelný příklad.

Ok. Cili toho unosce (kdyz na pokyn nezastavi) muzes legalne strelit do zad? Nebo nemuzes, ale rada bys mela tu moznost? Nebo je ti to sumak a pockas, az/jestli to policie vysetri? Nebo policii neveris, prodas dum, zaplatis, vyzvednes dite a pujdes s nim bydlet pod most?

Rad bych slysel konkretni nazor, ne "plky" o zebriccich hodnot - unasi TVOJE dite. Pro ucely diskuze predpokladejme, ze jsi se schopna trefit bez dalsich vedlejsich skod. A samozrejme nemluvime o "divokem zapade", cili tve jednani bude vysetreno a shledano opravneny/neopravnenym. Diky

[Christabel]

E-Rycu: ujišťuju tě, že někoho, kdo unáší moje dítě, bych odstřelila okamžitě a bez mrknutí.
I když - kdybych si mohla vybrat - tak bych asi střílela tak, abych ho nezabila, jenom zranila, což technicky asi nejde.
(Jiná věc je, že takto střílet nelze, to by bylo příliš velké riziko, že to dostane to dítě.)

Někoho, kdo unáší cizí dítě - to nevím, protože bych asi nebyla schopná vyhodnotit, jestli je to opravdu únos nebo oč v konkrétní situaci jde (resp. víme z různých zpráv, že "únoscem" dítěte může být i rodič, takže bez dalších informací bych to neuměla vyhodnotit, nebyl by na to čas.)

Divoký západ - aby nebylo nějaké nedorozumění, beru to jako metaforu situace, kdy je dovoleno brát právo do vlastních rukou, kdy je přípustná pomsta, nikoliv pouze tresty udělované justicí.

EDIT: taková obrana naplňuje podle mne parametry nutné obrany - je to "trvající útok", a to velmi závažný, proti (velmi významnému) zájmu chráněnému trestním zákonem, podle mne by to nebylo nepřiměřené, i kdyby do zad.

[midlos]

A takhle nějak to začalo s Adamem a vlastně i s plačícím vlkem.

Tohle nedopadne dobře. Paní rtěnka se dozajista rozjede a pak .........

[Christabel]

Já rozhodně nic nerozjedu. Avatar jsem nahrála pro přehlednost, lépe se pak hledají příspěvky, podle mne.
Jak vidím z vícero příspěvků, moje přítomnost v diskusi ani není žádaná a je pokládana za trollování
OK, nemám s tím problém, bylo mi ctí, pánové.

[tmx]

midlos: pani rtenka se nikam nerozjede, protoze zkusenost je neprenosna. dokud tebe nebo nekoho blizkeho neznasilni, neprepadnou, nasilne neoloupi atd. tak tahle cela debata je co kdyby a jak zakon blabla... zkusenost je neprenosna, dokud si to neprozijem tak muzem jen teoretizovat a to je v poradku

[S474N]

tmx: neni to tak jednoznacne, zkusenost jako primo takova prenositelna neni, ale minimalne pouceni z ni ano.

Lidé jsou moudří nikoliv v poměru ke své zkušenosti, nýbrž v poměru ke své způsobilosti pro zkušenost.

Dle meho nazoru jsou ti nejmoudrejsi lide takovi, ze jim staci i pomer zpusobilosti jineho pro zkusenost.

Christabel: ze by ti stacilo tak malo? Tomu sam neverim.

[Shi]

Chris: Zákony tu máme proto, aby společnost fungovala (zákon jako vymahatelné minimum morálky). Jiný smysl nemají. Zákony jsou pro společnost regulační prvek a pokud chceme posuzovat správnost nebo nesprávnost zákona, musíme se podívat na to co je výsledkem takovéto regulace. Výsledkem současné regulace je, že zloději kradou a oběti se mohou jen smutně dívat a doufat, že policie přijede dříve, než zloději odjedou. Škody na majetku jsou u mnoha pachatelů reálně nevymahatelné.Tento stav je nevyhovující.

Souhlasím, že legislativu tu máme vynikající, ale její aplikace v oblasti obrany majetku (ale i zdraví a života) kulhá právě proto, že se neustále nadřazuje život a zdraví darebáka nad legálně nabytý majetek a neustále se tvrdí, že život zloděje je pro společnost cennější, než zdraví slušného člověka, o majetku nemluvě.

Stejně jako je nesprávné mít zákon pro konkrétní případ, je nesprávné posuzovat zákon v kontextu jednotlivce, ale je potřeba se podívat na celospolečenské dopady. K tomuto slouží statistiky. A také díky statistikám je možné převést všechno na peníze a následně porovnat i jinak obtížně srovnatelné věci. Speciálně v oblasti techniky a ekonomiky se takto počítat musí, protože peněz je omezené množství a (jak už tu bylo uvedeno), často jste v situaci, že s omezeným rozpočtem chcete zachránit co nejvíce lidí. Proto se musíte rozhodovat racionálně, tedy na základě čísel. Takže nakonec není problém spočítat jakou cenu má lidský život, respektive kolik jste se rozhodla investovat do ochranu lidských životů a kolik životů jste touto investicí zachránila. Ano, z různých výpočtů vycházejí různě vysoká čísla, ale ta čísla skutečně existují a řádově jsou ty výsledky srovnatelné. A v tom okamžiku je jen kousek od toho si uvědomit že skutečně lze peníze přepočítávat na životy.

Vemte si třeba jen očkování, teřba proti choleře - cena vakcíny 1000 kč. Utratí se 900 milionů za očkovací vakcíny,naočkuje se 900 000 lidí očkování zachrání 1000 životů, 100 lidí zemře v důsledku očkování, nebo má těžké zdravotní kompikace. Utratila jste 900 milionů korun, zachránila jste 1000 lidí, 100 lidí jste zabila nebo přizabila. Jeden zachráněný život vás stál 1 milion korun. Pokud byste investovala těch 900 000 do nečeho jiného, mohla jste
zachránit víc (nebo míň) lidí. Z toho je vidět, že taková rozhodnutí se dělají a dělají neustále.

To, jestli se tady budu vykecávat a ztrácet tím čas je jen moje volba. Pokud mě o čas obere zloděj, nebyla to moje volba, ale jeho volba. Náklady by měl nést pachatel a jsem to do značné míry já, kdo si bude stanovovat cenu za svůj čas. Pro přátele pracuji zadarmo, pro slušné lidi za standardní sazby, pro lidi, kteří mi jsou nesympatičtí mám poněkud vyšší sazby a pro některé lidi prostě z principu nepracuji. To pochopitelně neznamená, že bych v dnešní době zastřelil někoho za to, že mi utrhne ze stromu jablko. Tady je poměr škoda versus život zcela zjevně nepřiměřená. Ale když mi někdo chce ukrást auto (rok života), tak už bych s tím zase takový problém neměl. Je to zloděj, kdo říká jaká je cena jeho života (zdraví, svobody), když jde někam krást. V současném stavu často platí, že životní čas darebáka má větší cenu, než životní čas slušného člověka. A s tím nemohu souhlasit.

Když půjdu na PČR nahlásit poslední dvě krádeže, tak mě to bude stát celkem tři hodiny času. Zloději to ukradli za 15 minut. Opravdu vynikající systém.

Satan zde zmínil možnost pojištění se proti škodám na majetku. Podle mého názoru je nemorální požadovat, aby se oběť pojistila. Pojištění je v pořádku proti nehodám, nebo náhodám, ale přesouvat takto finanční odpovědnost za škodu z pachatele zpět na oběť (formou nákladů na pojištění) je poněkud morálně zvrácené. Neměl by náhodou nést vždy náklady pachatel ?

V současném stavu je oběť prakticky bezbranná, útočník je beztrestný, pokud se oběť účinně brání, tak si na ní s velkou pravděpodobností justice smlsne - viz případ Pliska. Takto nastavený systém je prostě špatně.

---
Co se týče nápadu střílet na pachatele jen někam do ruky nebo do nohy, tak to opravdu není dobrý nápad. Ve stresu budete ráda, že pachatele vůbec trefíte. Přitom cílem není útočníka trefit, cílem je spolehlivě zastavit útok. Zásah útočníka může zastavit, ale útočník si ho také vůbec nemusí všimnout. Takže nakonec platí, že spolehlivě útočníka zastavíte, jen když:
a) zasáhnete jeho centrální nervový systém CNS (mozek, páteř) - účinek je okamžitý
b) přerušíte krevní oběh a CNS se vyřadí kvůli nedostatku kyslíku - útok může po zásahu pokračovat jednotky sekund až jednotky minut

Pokud se vám nepodaří ani a), ani b), tak záleží na útočníkovi, jestli se rozhodne v útoku pokračovat, nebo ne. Jsou zdokumentovány případy, kdy bránící se žena vysázela do útočníka plný revolver ráže .38 Special, každou ranou zasáhla a útočník ještě ušel 100 metrů, než upadl.
---
Na svém blogu jste psala, že oběť má možnost pachatele zadržet. Vřele nedoporučuji to zkoušet dokud nenavštívíte nějaký trénink reálné sebeobrany. První, co vám tam řeknou je, že když máte možnost utéct, tak máte utéct. pokud už se musíte bránit, tak se od začátku braňte se vší brutalitou, které jste schopna, protože na obranu máte jeden pokus a když ten nevyjde, tak mlže být po vás. A když se zeptáte na možnost zadržet pachatele, tak se dozvíte, že snažit se zadržet pachatele je největší pitomost, jakou můžete udělat. Milerádi vám tam předvedou proč.
-----
Divokého západu se bát nemusíte - zbraně v rukou slušných lidí kriminalitu snižují, jsou na to i poměrně zajímavé a důkladné studie. Z dostupnosti zbraní pro obranu profitují více ženy, než muži. S rostoucím procentem držitelů legálních zbraní v populaci klesá počet loupeží i znásilnění a statistiky ukazují, že ozbrojení slušní lidé poskytují ochranný deštník mladistvým i těm neozbrojeným. Násilníci totiž preferují bezbranné oběti.

[S474N]

Shi: opetovne, zalezi v jake rovine se budeme bavit. Jestli o tom, jak to je nebo o tom, jak by to melo byt.

Co se pojisteni auta tyce, tak ve stavajicim stavu je to proste nutnost. A o tom, jak bych si to pral, jsem taky psal vyse, jenze mame tu nejake zakony a musime se chovat v jejich mantilenech.

[Starosta]

Vidím, že se to tady slušně rozjelo.
Dostáváme se někam k teorii práva, etice a dopadech na společnost. Myslím, že je zbytečné zabíhat až do detailů a vyčíslení ceny vlastního volného času vs. času stráveného prací a na tom závislém odměňování - smysl osobního vlastnictví je asi jasný.
Stejně jako právní rozdíl mezi krádeží, loupežným přepadením a útokem se zbraní. (Reálně to oddělit a zhodnotit už je řádově složitější.)

Pokud bych to zjednodušil, stávající systém by mi teoreticky vyhovoval, až na několik věcí z praxe (moje dojmy z judikátů a i vlastní zkušenosti):
- ačkoli zákon hovoří jasně, výklad soudu je většinou jiný (ochrana majetku, nutnost nechat se ohrozit a "najít si cestu k uznání NO")
- nejsou reálné posudky soudních znalců (představa, že na kontaktní vzdálenost do 1m jste mimo dosah nože, že opakované útoky pěstí a kopy do hlavy - třeba ve skupině - nejsou pokusem o vraždu, že "ukázaný" nůž a výhružka násilí znamená pouze požadavek peněz, nikoli přímé ohrožení života/zdraví)
- nějaké etnikum nebo zájmová skupina je ve výhodě nebo nevýhodě kvůli svým schopnostem nebo zvyklostem (cikáni jsou hluční a znečišťují okolí, boxeři jsou agresivní a vyvolávají konflikty, dlouholetý žák bojového umění měl namísto zbraně raději použít BU)
- vnucení subsidiarity (mohl utéct, proč to neudělal - zřejmě chtěl konflikt eskalovat? Vždyť šlo jen o 600Kč a osobní doklady - například...)
- obstrukce a znevažování t.č. příslušníky PČR (konkrétně to bylo napadení a ublížení na zdraví rodinným příslušníkem bydlícím na sousedním pozemku), aby bylo méně t.č. k vyšetřování (takovou krádež nám ani příště nemusíte hlásit, my ho máme, ale stejně ho musíme pustit)

Tohle považuju za výčet několika z jasných znevýhodnění obránců z hlediska našeho reálného použití zákona v praxi. Můžu se plést, ale takový je můj dojem a ani trochu nejsem spokojen s tím, jak to je.

[panvrabec]

Tak nějak nechápu, proč se pořád všichni snaží určit žebříček nějakých morálních hodnot kovový šrot/auto/zdraví/život .. prostě pokud někdo jde krást, tak musí počítat s tím, že za to může draze zaplatit, i cenu nejvyšší. Ono jinak by to ani nešlo, ono by se totiž pak vyplatilo být spíše zlodějem, než pracujícím člověkem ! Chápete vůbec tu podstatu ??? Dokud nemá obyčejný člověk právo razantně zastavit zloděje, tak nemá cenu chodit do práce, ale vzít kuklu a hurá do "roboty".

Huck Finn, Christabel: Připadá vám náš právní systém v pohodě ?? V tom případě se nebojím říct, že jste nikdy nebyli svědky napadení, loupeže apod. V zásadě ten právní systém nefunguje a ani fungovat nemůže, protože papírově mám právo si bránit majetek, ale soudy se tím neřídí. Podle vás..když budu mít nohu v sádře a zloděj mi bude z bytu odnášet šperky, nemůžu za ním běžet a budu mít zbraň v ruce, nemůžu vystřelit ? Já bych si přál, aby to v ČR jednou možné bylo, ovšem nedělám si iluze. Věřte tomu, že kdyby toto možné bylo, tak by kriminalita klesla na malý zlomek té dnešní. To je snad žádoucí, nebo ne ? No, to by ale obhájci těch zmetků pak neměli práci, že

Psychotsty - k čemu ? Odhalí podle vás teroristu ? Nebo bankovního lupiče ? Myslíte, že tito si budou dávat práci se získáváním ZP ? Nebo myslíte, že někdo, kdo chce vraždit si bude dělat ZP ? To by musel být nejen vrah, ale i blázen. Pokud bude chtít někdo někoho zabít, zbraň si vždycky najde a slušní lidé by měli v každém státě mít právo a prostředky takovým útočníkům čelit.

Ještě k tomu Baštovi, on nevěděl na 100 %, že střílí na zloděje, on byl na 90 % přesvědčený, že střílí na zloděje. A každý z nás by byl přesvědčený taky, že to jsou zloději. To ale není důležité, důležité je, že střílel na zloděje. Měli šrot v kufru, no a ? Kdyby ho vyhodili z kufru, tak sbohem, jeďte si.

Bohužel u nás majetek v praxi bránit nelze. Jedině převézt útok z majetku na útok na zdraví, jak říka satan. To ale vždycky nejde, například když už je zloděj venku z objektu a prchá.

Vaše ideální představa je taková, že když zloděj "jen" krade, tak prostě nesmí utrpět újmu na zdraví. Moje ideální představa je
kradeš- buď přestaneš a vzdáš se,nebo smůla
ubližuješ druhým- bude ti ublíženo ještě více
zabíjíš lidi- budeš umučen

Trest by měl být logicky tvrdší, než zpáchaný čin, jinak to vypadá tak, jak to vypadá.

[Carloss]

Já bych naši legislativu viděl taky jako dostačující. Je třeba si uvědomit, že právo a legislativa nejsou jedno a totéž. Legislativa se snaží jen popsat právo. Třetí věc je, jak se legislativou řídí soudy. Ty stojej někde mezi právěm a zákonem. A nějak moc jim to nejde. Na tom se shodnem.

Dále si umím představit, že útok na můj majetek je současně útokem na moji důstojnost. Jestliže nemám reálnou možnost, jak bez újmy (i té zákonné) bránit svůj majetek, zdraví, život, jak pak asi může má důstojnost vypadat, zejména vzhledem k útočníkovi, který vzhledem ke své povaze má v našem systému vždy větší možnost, jak se z toho dostat, o jeho svědomí ani nemluvím. To ale není problém legislativy.

A nakonec... zaměňovat trest se mstou je skutečně krátkozraké. Ano, v průběhu útoku, nebo v případě bezprostředně hrozícího útoku by měl napadený mít právo se bránit... ale... všemi (jakýmikoli) dostupnými prostředky. Zde bych útočníka nechránil ani v nejmenším. S tím rizikem útočník do svého podniku jde. Útočník porušuje práva ostatních tak v daný okamžik nemá mít právo na ochranu zákonem. On se přeci ze systému vyloučil sám, svým svobodným rozhodnutím. Zde si všiměte, že používám termínu právo. Protože tak by klidně mohl (a měl) případný soud legislativu užít. To vše samozřejmě neznamená nutnost událost prošetřit. A to řádně, pečlivě a objektivně.

[panvrabec]

Jo, legislativa je určitě super, ale jenom na papíře. Jistěže nelze zaměňovat trest se mstou a už vůbec né s obranou. Ale je škoda, že humanistická společnost upustila od fyzických trestů, kdyby vykrádači chatek párkrát pořádně dostali přes pazoury, tak by si to jistě rozmysleli. A nebyly by přeplněné věznice.

[Shi]

Co se pojisteni auta tyce, tak ve stavajicim stavu je to proste nutnost

Vidíš a já dlouhá léta úspěšně provozoval auto bez "havarijního" pojištění, protože jsem dokázal pravděpodobnost škodní události redukovat tak, že pojistka ekonomicky neměla smysl. Není to nutnost, je to jen o pravděpodobnostech a ty se mnohdy dají ovlivnit (a mnohdy zase nedají).

Ještě k tomu Baštovi, on nevěděl na 100 %, že střílí na zloděje, on byl na 90 % přesvědčený, že střílí na zloděje. A každý z nás by byl přesvědčený taky, že to jsou zloději. To ale není důležité, důležité je, že střílel na zloděje.

Tady bohužel nemohu souhlasit. Aby právo fungovalo, je potřeba postihovat skutek, nikoliv náhodný následek. To, že střílel na skutečné zloděje lze brát jako významnou polehčující okolnost. Háček je právě v tom, že současná justice často hodnotí náhodný následek, místo aby hodnotila nebezpečnost skutku. Úder pěstí směrem na hlavu je vždy potřeba posuzovat stejně a ne to jednou řešit jako bezvýznamnou výtržnost a podruhé jako vraždu, když oběť náhodou exne.

Právě ta relativizace konkrétního činu je důvodem, proč nefunguje právo na nutnou obranu.
Při jedné jízdě řidiče v protisměru na dálnici se zkoumalo, zda cisterna, kterou pachatel míjel, byla plná paliva nebo ne. Kdyby byla plná paliva, tak by jízda v protisměru byla obecným ohrožením, kdyby byla prázdná, tak o obecné ohrožení nešlo. Přitom pachatel měl nulový vliv na to, co pojede v protisměru, ale právní kvalifikace činu neúspěšného sebevraha záležela právě na této náhodě.

V současném systému, když po útoku zemřete, tak útok na vás byl úspěšný pokus o vraždu, když při útoku zahyne pachatel, tak jste najednou vrahem vy. To je absurdní a znamená to nulovou právní jistotu.

[S474N]

Shi: a za kolik si mel auto? Respektive jaka byla jeho cena? Je jasne, ze pokud se bavime o nejakych 100 papoupach, tak nema smysl pojisteni (a i z havarijka se da "vytahnout" pouha kradez).

[Shi]

Takto jsme to dělali za posledních 20 let v rodině se všemi novými auty a jejich pořizovací ceny byla od cca 200 do cca 700 tisíc. A prozatím se nám to vyplácí, ikdyž na svém současném autě už z různých důvodů pojistku mám - nejsem schopen riziko minimalizovat natolik, abych byl spokojen, takže ho přesouvám na hrb pojišťovny.

Prostě jsme dříve pravděpodobnost krádeže i pravděpodobnost toho, že způsobíme nehodu minimalizovali technicko-organizačními prostředky natolik, že by se nám pojistky nevyplatily.

P.S. Kolega pojistku měl, v prosinci mu pojišťovna auto nacenila na 250 000, v lednu z toho měl totálku a pojišťovna škodu odhadla na cca 110 tisíc. A pak se v ČR pojisti ...

[Lars]

Rozhodně si nemyslím, že legislativa je v naší zemi v pořádku. Jak už tady psal někdo jiný, tak pachatel trestného činu směřujícího proti zdraví, důstojnosti, či osobní svobodě jiného člověka, taktéž proti jeho majetku, se dobrovolně a o své vlastní vůli vyčleňuje ze standardů daných zákony společnosti, a mělo by na něj býti takto nahlíženo - tím, že pro něj pro budou platit jiná práva, než pro ostatní členy společnosti.
Stručně řečeno je podle mne ideálem, ke kterému se naše legislativa jen velmi zdaleka a opatrně blíží - kdo jde jinému ukrást plody jeho práce, musí počítat s tím, že tento svůj čin může odnést i svým zdravím, nebo třeba i životem.
A jsem pevně přesvědčen, že tak jako v diskuzi někde výše popisovaný případ z Texasu, by i u nás podobná praxe (oprávněné obrany vlastního majetku za použití střelné zbraně) během velmi krátké doby radikálně snížila počet krádeží.

Bylo tu již zmíněno pošlápání lisdkých práv, nebo minimálně lidské důstojnosti, poškozeného majitele, který nejenže přišel o svou prací nabytý majetek, ale ještě musí přihlížet k tomu, jak z jeho daní jsou placeny mzdy všem těm různým obhájcům a právníkům s neuvěřitelně gumovou páteří - čili okradený o majetek je v tuto chvíli okradený podruhé systémem stávajícího běhu věcí.
A nejen on, o naše daně jsme takto okrádání i všichni ostatní, kteří je odvádíme, neboť stát je nevěnuje zvýšené péči o své bezproblémové občany (a že by bylo sakra oblastí, kde věnovat!), ale věnuje je ze zdaleka ne bezvýznamné části na obranu těch problémových - jak na jejich většinou marnou snahu o resocializaci do společnosti, tak na jejich izolaci, ale také - a na to myslím málokdo poukáže - na obrovské množství výdajů všem těm soudcům, obhájcům, právníkům... atd.
(Christabel promine - nebo nepromine, to je mi docela fuk - ale s významným snížením trestné činnosti by i významně ubyla potřeb všech těch, kteří se trestně-právní problematikou živí.
Nemohu si zkrátka pomoci, ale vychází mi to velmi prostě - čím větší legalizace použití legálně držených střelných zbraní na obranu života a majetku, tím postupem doby méně páchaných trestných činů - a tím pádem i méně vynaložených prostředků státu na vše s touto problematikou spojené.
A již jen tak na okraj - docela by mě zajímalo nějaké porovnání, kolik lidí pracovalo v soudnictví a advokacii před nějakými 20. lety a kolik dnes - když +- počet obyvatel České republiky je zhruba stejný.

[Carloss]

Já bych ještě dodal, že v okamžiku události situaci vyhodnocují pouze dva subjekty: Útočník a obránce. A vyhodnocují je subjektivně. To považuji za normální, logické a jediné možné. To vše platí v okamžik události. Oba maj právo si myslet, že jistá ustanovení zákona jsou na jejich straně a jiná nikoli. V tento okamžik jde jen o to, co si kdo vybere. Navíc žádný, jeden nebo oba si mohou, ale taky nemusejí být v tento okamžik vědomi, že něco mohou porušit. A to dokonce každý něco jiného. I to je logické.

Pak nastává situace, kdy je po události. Nejspíše se i shodneme, že co se objektivně přihodilo, na čí straně a v čem stojí zákon se prošetřuje. Vzhledem k předchozímu ovšem nestraně a bez předsudků. To následný soud mohl rozhodnout na základě zákona na čí straně objektivně bylo právo konat to, či ono.

Jak je vidět, situace není tak jednoduchá. Co je ovšem vcelku jasné, že správnými rozhodnutími se dá předem jasně říci, že kdo dodržuje zákony, bude požívat i jejich ochrany, kdo je nedodržuje, bude podle nich i potrestán. Z toho by pak mělo vyplynout podtatně vyšší riziko pro útočníka, kterého si musí být vědom. Pak si i obránce bude více vědom svých práv a situace bude "vyvážená". Nižší počet tr.č. = nižší počet nutnosti se bránit (jakýmikoli) prostředky = méně poškozených, méně mrtvých. Ale musí se začít a vědomí útočníků o riziku a obránců o právech pak udržovat.

Ale jsme v česku. (

[Starosta]

Háček je právě v tom, že současná justice často hodnotí náhodný následek, místo aby hodnotila nebezpečnost skutku. Úder pěstí směrem na hlavu je vždy potřeba posuzovat stejně a ne to jednou řešit jako bezvýznamnou výtržnost a podruhé jako vraždu, když oběť náhodou exne.

Právě ta relativizace konkrétního činu je důvodem, proč nefunguje právo na nutnou obranu.
Při jedné jízdě řidiče v protisměru na dálnici se zkoumalo, zda cisterna, kterou pachatel míjel, byla plná paliva nebo ne. Kdyby byla plná paliva, tak by jízda v protisměru byla obecným ohrožením, kdyby byla prázdná, tak o obecné ohrožení nešlo. Přitom pachatel měl nulový vliv na to, co pojede v protisměru, ale právní kvalifikace činu neúspěšného sebevraha záležela právě na této náhodě.

Naprosto s Tebou souhlasím. Nehodnotí se nebezpečnost skutku, ale případný dopad.

Takže pokud jde o pár stovek, ty použiješ hrozbu zbraní, i když je ti jasné, že "bezvýznamný" konflikt (v rovině majetkové) eskaluješ (do roviny zdraví/život), ačkoli bys mohl odevzdat "pár peněz" a jít?
Pak asi stojíš ne o vyřešení/ukončení konfliktu, ale o svůj majetek nebo nedejbože jiná práva (domovní svoboda v noci na pozemku či v domě, atd.) a dáváš tak všanc svoje nebo útočníkovo zdraví nebo život, příp. oboje.
Copak je normální, aby se nebožák s nožem (který chce nejspíš JEN peníze!) mohl bránit proti pistoli?!

To je přece naprostý nesmysl a úvaha by měla končit daleko dříve, někde u beztrestnosti při odvracení (přímo hrozícího nebo trvajícího) útoku na zájem chráněný trestním zákonem...