Forum.MujGLOCK.com

maja: treba hardwarovy klic k nejakemu CADu?

maja: Dejme tomu, ze udelatko je soucasti vetsiho stroje, ktery bez nej nefunguje.

E-Ryc: Nebo tak... Ale to bych se u toho CADu musel sakra cinit.

Cinit se mohl x mesicu predtim. Ale proste nema klic - nevyexporti v terminu data pro nejakou zakazku, ktera (hodne)milionova klidne byt muze...

USB klice k software licencovane za vic jak pulmega? To dneska fakt neni problem ....

jry2000: Jde mi o to, aby ukradena vec byla do 5k (prestupek). A ja si zbrani nesnazim uchranit vec za par kacek, ale ohromnou financni ztratu, kterou mi odcizeni tyhle veci prinese.

Pak totiz muzu s klidem v dusi prohlasit, ze odcizeni cepicky z ventilku kola mne natolik rozrusila, ze namuzu rozumne pracovat a prichazim tedy o statisice.

Plus sankce za nedodržení termínu zakázky... Může to fakt pěkně naběhnout, taková škoda... Platební neschopnost, vznik dluhu na splacení úvěru, exekuce... a střecha nad hlavou je pryč.

Carloss: Ale vzdyt slo o vec za par korun... To prece nemuzes zlodeje zastavit se zbrani v ruce.

To není můj názor... Já naopak říkám, že každý má právo bránit sebe a svou existenci. Naproti tomu lump by neměl mít právo na ochranu společností, jejíž zákony porušuje. Jiná věc je, jak jsem už psal, že objektivně posoudit samotnou událost může jedině někdo třetí, po řádném a úplném, ale taky nestranném prošetření. Tyto dvě věci by měly být zcela a úplně od sebe odděleny. To bohužel nejsou. Jak při prošetřování, tak pak při soudu se už tak nějak předpokládá, kdo je kdo. Ono opravdu nejde střílet lidi na potkání podle nějakého vnuknutí. Událost by měla mít reálné a objektivní základy. To ovšem ani z pohledu útočníka, ani z pohledu obránce v průběhu samotné události objektivně posoudit nemůže ani jeden, neb oba jsou přímými účastníky se svým pohledem na událost. Jde tedy o to, abychom my, coby obránci, co nejvíce dbali nikoli "práv" útočníka, ale práv obecně, objektivně (což ve vypjatých situacích je extrémě těžké, ne-li nemožné.

Jenže to se dostáváme zcela mimo legislativní rovinu. nakonec si jakoukoli akci, cokoli uděláme nebo neuděláme musíme srovnat především se svým vlastním svědomím.

Panove, resime tu nesmyslne nerealne situace, navic tak obecne, ze se stejne nikam nemuzeme dobrat. Pokud tedy chceme cokoliv hodnotit, posuzovat ci komentovat, je treba udelat nejakou kauzistiku a ne napsat jedno, preplacnout to druhym, potom dovymyslet, ze to vlastne jeste mohlo byt takto ci jinak.

Pokud tedy nekdo vytahne na me v pruchodu nuz, tak prece nikde neni stanoveno, ze musim hned tasit a palit. On mi ukazal nuz, ja mu ukazu pistoli a "mic je na jeho strane hriste". Bud vycouva nebo ne. V kazdem pripade, kdyz nevycouva a vy budete palit, tak ve finale u soudu o tom uz budete hovorit jenom vy (v idealnim pripade!), takze samozrejme na vas bezel s krvi podlityma ocima a rval "Rozparu te ty hajzle". No a je to vyreseno.

Nikdo píše:Ad judikatura:
č. 14/1999 Sb. rozh. tr.

V závislosti na konkrétních okolnostech případu není vyloučeno posoudit jako stav nutné obrany jednání osoby, která reaguje na fyzický útok neozbrojeného pachatele opakovaným použitím střelné zbraně, přičemž dojde k usmrcení útočníka.

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 1. 1998 sp. zn. 1 Tzn 25/97)
Více zdrojů zde:
http://www.strelectvi.cz/forum/judikatu ... e-t42.html

EDIT: ha, koukám, že se ptáš na pohrůžku nožem, nikoliv na útok. S pohrůžkou bude vždy problém, jak moc bezprostředně hrozí útok. S nějakým zobecněním v judikátu bych moc nepočítal...

To je fajn, takto více shromážděných judikátů, děkuji.

Je z toho vidět, že soudy rozhodují opravdu v souladu se zákonem a s teorií, která se k NO váže.
A nikde z toho nevyplývá, že by "vnucovaly subsidiaritu", jak tady v diskusi zaznělo, tj. zkoumaly, zda obránce nemohl např. utéci nebo odjet a tím se vyhnout útoku.

V diskusi sice řešíte chvílemi dost "akademické" situace (viz. udělátko ), ale mám pocit, že to berete vážně a jste na takové situace svým způsobem připravení, trénovaní.
Daleko nebezpečnější jsouí frajeři typu Ďuričko, kteří odbouchnou borce kvůli malicherné hádce a ještě si myslí, že udělali něco dobrého pro vlast

Vazena damo, opet nemluvite pravdu.. Prosim projdete si topic "Strelba v Krusnych horach" a proctete si posudky a vsechno co se delo kolem.

A kdyz je "udelatko" treba papir (v cene 0.2Kc) s kontaktem na svedka, diky kteremu sveho klienta advokat mohl vytahnout z prusvihu, tak je to mene akademicke?

Christabel: Vnucení subsidiarity jsem zaznamenal tady:
http://www.mujglock.com/strelba-v-krusnych-horach.html
(16.9., posudek znalce Náchodského, zejména str. 4-5, kde několikrát zmiňuje domnělou možnost útěku, z jejíhož nevyužití dovozuje IMHO cosi jako potřebu eskalovat konflikt).

Dál je možno zpozorovat zpochybňování práva nosit zbraň (proč to dělá, je to normální?) a tím jeho věrohodnost nebo možná psychický stav, nevím. Mně to tak přinejmenším připadá.

Pominu několik chyb, jako zdravotní stav a konstituci střelce, a jiné...

Christabel píše: "Ad mzdy různých obhájců: my nejsme zaměstnanci a žádnou mzdu nepobíráme, jen platby od klientů. V případě, že si obhajobu objedná stát ex offo, pak ji stát uhradí, ale odsouzenému ji předepíše k náhradě".
Milá Christabel - to si ze mě asi děláte legraci, protože vážně to prostě myslet nemůžete. Vy snad žijete v představě, že odsouzení mají ve výkonu trestu povinnost pracovat, aby nahradili veškeré škody, které způsobili jak postiženým, tak třeba i státu?

A jinde Christabel píše: Ad celospolečenské dopady: to je podle mne diskutabilní, pokud by se vžilo pravidlo, že střílet lze po každém zloději, jaké by to mělo celospolečenské dopady?
Historie nám dává spoustu užitečných a názorných příkladů a my - myšleno dnešní civilizace - bychom se z nich měli poučit dříve, než sami sebe zničíme přemírou humanity.
Na tohle sice odpovídal už pan Nikdo, ale já Vám chci uvést ještě jeden příklad. Nahledejte si prosím něco ke jménu Vlad IV. Tepes, který během pár měsíců, dokázal zcela vymýtit krádeže a příživnictví ve svém tehdejším království. Pravda, způsoby na dnešní dobu poněkud (dobrá, připouštím že poněkud velmi) nevybíravými, zato však neuvěřitelně účinnými. Nicméně zůstává to pro nás jako názorný příklad, jak se vypořádat s kriminalitou obecně - a nemá-li na to stát dostatek sil a prostředků, zřejmě by nebylo od věci, aby část svých povinností (při ochraně práv a majetku svých obyvatel) delegoval na bezúhonné občany.

Jinak musím říci, že si opravdu vážím Vaší snahy tady s námi diskutovat a odpovídat každému z nás jednotlivě, což je velmi náročné.
Leč některé Vaše názory mi s prominutím připadají, že zřejmě žijete v nějakém jiném světě, mimo realitu s tím, co dnes panuje obecně na ulicích.

Christabel píše: Myslím, že s těmi zloději je to zbytečně hnané do extrému: vyrušený zloděj přece ve většině případů zdrhá, není to tak, že by v klidu kradl dál a obránce se jenom smutně díval, protože ho zastřelit nemůže.

Přede mnou tři zloději měli tendenci utíkat, ale důchodce radši občas majznou po hlavě. Do hlavy zloděje nikdy nevidíš, obzvlášť pokud je to narkoman, což předem taky nevíš. Pokud ti zloděj uteče, tak je šance na jeho potrestání blízká nule a ikdyž neuteče, tak je vymahatelnost škod velmi malá. Takže je vhodné nastavit systém tak, aby zloděj radši neutíkal.

Zloději často nosí po kapsách nože a umí je rychle tahat. jako dítě jsem kudlu na krku, u břicha nebo u oka měl několikrát, od té doby jsem o hodně obezřetnější, ale i tak jsem neodkázal zajistit, aby se ke mě ti tři pachatelé nepřibližovali na kontaktní vzdálenost. Měl jsem štěstí, ale spoléhat se na to nedá.

Jeden ze tří pašíků verbálně sondoval možnost mě napadnout a neustále kroužil kolem mě. Možná byl pod vlivem drog, nevím. Bylo to hodně nepříjemné. Hrozba použití zbraně ho naštěstí zase trochu uklidnila, bylo to v době, kdy se v médiích zrovna řešil pan Bašta, takže i to mi asi pomohlo. Hrozbu použití zbraně považoval za reálnou, ikdyž žádnou zbraň neviděl (blafoval jsem).

Christabel píše: Kromě toho, já moc nevěřím na hrozbu trestů (i těch v podobě možného zranění/zastřelení při krádeži) v tom smyslu, že by výrazněji odrazovala od krádeží. Určitý efekt např. přísnějších trestů se projevit může, ale každý zloděj, lupič a jiný pachatel primárně vychází z toho, že nebude odhalen, dopaden, spíš hraje na to, že vše proběhne z jeho hlediska bez problémů...

Zloději intuitivně vyhodnocují riziko a potencální zisk (existencí neformální cost-benefit analýzy se zabývalo několik seriózních výzkumníků včetně jednoho nositele Nobelovy ceny za ekonomii). Jsou na to poměrně solidní důkazy založené na rozhovorech s pachateli i statistické studie dopadů kriminality na různé obyvatele v různých lokalitách.

Velký vliv mělo i to jak rychle po spáchání skutku byl pachatel polapen. S rostoucí rychlostí zadržení pachatele ve statistikách klesá nápad trestné činnosti. (Ukazoval to ve svých pracech např. John Lott na datech z USA)

Christabel píše: Ad celospolečenské dopady: to je podle mne diskutabilní, pokud by se vžilo pravidlo, že střílet lze po každém zloději, jaké by to mělo celospolečenské dopady?

Ani v Texasu to není tak, že můžeš zastřelit dítě, co ti krade jablko ze stromu. Systém lze nastavit velmi dobře a výsledkem je, jednak to, že kriminalita klesá, jednak to, že se přesouvá tam kde je menší riziko kontaktu s obětí.

Ukazuje se, že na kriminalitu má také velmi dobrý vliv to s jakou pravděpodobností je pachatel chycen. Když může odejít a ví, že mu nic nemůžeš udělat, tak oprostě uteče a půjde k tobě krást jindy. Institut "občanského zatčení", jako mají v USA, nebo jako máme my v trestním řádu je vynikající opatření, ale u nás je prakticky nepoužitelný bez značného rizika pro oběť. Zadržet pachatele je hodně nebezpečné. Kolega zavolal PČR k vykradené chatě, přijela hlídka PČR a odmítla vlézt dovnitř. Přivolali posily (PMJ + policejní pes) a až pak šli do chatky. Buď jsou policisté naprostí pitomci a nebo zadržení neznámého pachatele představuje vysoké riziko. A přitom je pro společnost vysoce žádoucí, aby oběť měla možnost se bránit a měla možnost pachatele zadržet.

Takže podle mě by to pro společnost mělo zatraceně positivní účinek a těch mrtvých by ve výsledku bylo naprosté minimum.

Christabel píše: Ad pojištění: ano, náklady má nést vždy pachatel, však také poškozený je po něm může vymáhat. Ale výhoda pojistky je, že rizika a náklady vymáhání na (neznámém či nemajetném) pachateli přenese vlastník na pojišťovnu.

To je opět poměrně teoretická věc, protože pokud pachatele nechytíš, tak šance, že ho chytí PČR je celkem malá. Objasněnost u krádeží v Praze v roce 2004 byla kolem 7% a to osobně tipuji, že cca polovina krádeží není vůbec nahlášena. Údaje za naši rodinu: Z asi 30 nájezdů na naši zahradu v uplynulých 20 letech jsme nehlásili nic, protože to nemá smysl. Krádež autorádia jsme hlásili jen poprvé, napodruhé policisté na ulici v cizím městě řekli "Já bych tam večer bez kolegy nešel a vy jste tam zaparkoval auto ? Hlášením jen ztrácíte čas". ).

Přenesení na pojišťovnu je fikce. Výše pojistky je dána rizikem a riziko je dáno součinem pravděpodobnosti škody a její výše. Takže pojištěním se přenáší náklady na ostatní spoluobčany, kteří také platí pojistky. A čím víc se krade, tím víc roste cena pojistek. Mimochodem, myslíte, že si lze v problémové lokalitě pojistit 20 let starý plot tak, abyste od pojišťovny dostala nějakou rozumnou sumu a nevykrvácela při tom při placení pojistného ?U plotu nejde jen o plot, ale i o další škody - skrz vystřiženou díru v plotě na zahradu vnikne srnka, ožere stromky, protože díru už nenajde, ze stresu na zahradě zdechne, vám se v mršině vyválí dva psi, psi nejdou v provizorních podmínkách umýt, takže vám ještě zasmradí a znečistí auto, psy konečně umyjete, ale následkem umývání mají kožní problémy, jejichž několikatýdenní léčba stojí dost peněz. Co z toho pokryje vaše pojistka plotu ? Není prostě lepší mít reálné právo na funkční plot ?

Pojištění není systémové řešení, to je jen formální maskování příznaků nemoci. Navíc pojištění řeší jen tu snadno vyčíslitelnou část škody, která často je jen zlomkem celkových nákladů na nápravu škod.

S474N píše: On mi ukazal nuz, ja mu ukazu pistoli a "mic je na jeho strane hriste".

Pokud bude blíž jak cca 3 metry, tak můžete skončit mrtví oba a to ty cca 3 metry předpokládají, že už máš prst na spoušti. Pokud začneš střílet, když je dál, než tři metry, tak tě zavřou až zčernáš, protože se najde kupa "expertů" podle kterých ti nic nehrozilo. Viz nedávná kauza, kdy ostrou zbraň pachatelé vyhodnotili jako plynovku a v obtěžování s klidem pokračovali. Střelec byl obviněn nikoliv z nedovoleného ozbrojování (to by bylo naprosto O.K.) ale z ublížení na zdraví a to zřejmě střílel z bezprostřední blízkosti a střílel v situaci, kdy ani hrozba použitím zbraně nestačila k odvrácení útoku.

Narazil jsme kdysi i na zmínku, že varovný výstřel byl u soudu použit jako důkaz toho, že hrozba nebyla akutní, protože kdyby akutní byla, tak by střelec nestřílel varovný vstřel, ale střílel by rovnou na cíl. (Nevím zda šlo o soud v ČR nebo zahraničí, ale to je jedno).

Shi: dekuji ti, ze si mi to tak pekne vsechno vysvetlil, jsem naprosty idiot a o tom cos psal vubec nic nevim.

E-Rycu: a takový papír by někdo kradl, aby si do něj zabalil sváču?

Starosto: koukla jsem tam, ale nemám sílu to pročíst vše, abych byla v obraze.
Určitě netvrdím, že se soudy nikdy neodchýlí od "správného" výkladu, že příliš přejí útočníkovi a málo obránci, to se jistě stává (na druhou stranu, nechci nic podsouvat, ale zase tady v tom případě jste třeba vy, zdejší diskutéři, trošku zaujatí, protože se to týká jednoho z vás, jak jsem pochopila?).
Předpokládám, že ve věci bylo podáno dovolání? Nějak jsem se ztratila, jestli už je to skončené, nebo ne.

Obecně by byla škoda, kdyby se judikatura zmiňovaná v odkaze (převážně z 90.let) začala plošně měnit.

Uvědomila jsem si nad tím ještě jednu věc, kterou bych rozlišovala:
Například já stojím na straně obránců a když se něco takového stane, jsem pro to, aby se lidé mohli dostatečně a účinně bránit (myslím tím útoky, při nichž si napadený právem připadá ohrožen, ne útok na šrot, aby nebyla mýlka) a aby se to pak posuzovalo opravdu z hlediska obránce.
Ale v takovéto akademické diskusi vám žádný právník (podle mne) neřekne: "Jasně, nejdřív palte a pak se ptejte."
Prostě když o tom uvažujeme takto předem, tak to také posuzujeme vlastně "z kanceláře", stejně jako soud následně. A je dost prostoru právě k definování toho, co je "zcela zjevně nepřiměřené", co je exces extenzívní a intenzívní, kdy je útok hrozící, kdy trvá a kdy už pominul.
Kdyby se plošně vžilo, že střílet je dovoleno opravdu kdykoliv, tak by těch excesů rapidně přibylo. Takže takový případ Bašta (omlouvám se, že to pořád připomínám, má pán štěstí, že je tak ilustrativní) je v tomhle hodně užitečný, že ten exces pojmenuje a připomene, že i nutná obrana má svoje hranice.

Ne, ale bude treba v ukradene kabelce.

Christabel: zkus se s tim seznamit, opravdu by mne zajimal tvuj pravni nazor na celou vec.

Vec se ma tak, ze odvolani neprislo a ted jiz zhruba mesic bruci. Dovolani bude poslano v techto dnech, spolecne se stiznosti Ustavnimu soudu.

Lars píše:Christabel píše: "Ad mzdy různých obhájců: my nejsme zaměstnanci a žádnou mzdu nepobíráme, jen platby od klientů. V případě, že si obhajobu objedná stát ex offo, pak ji stát uhradí, ale odsouzenému ji předepíše k náhradě".
Milá Christabel - to si ze mě asi děláte legraci, protože vážně to prostě myslet nemůžete. Vy snad žijete v představě, že odsouzení mají ve výkonu trestu povinnost pracovat, aby nahradili veškeré škody, které způsobili jak postiženým, tak třeba i státu?

A jinde Christabel píše: Ad celospolečenské dopady: to je podle mne diskutabilní, pokud by se vžilo pravidlo, že střílet lze po každém zloději, jaké by to mělo celospolečenské dopady?
Historie nám dává spoustu užitečných a názorných příkladů a my - myšleno dnešní civilizace - bychom se z nich měli poučit dříve, než sami sebe zničíme přemírou humanity.
Na tohle sice odpovídal už pan Nikdo, ale já Vám chci uvést ještě jeden příklad. Nahledejte si prosím něco ke jménu Vlad IV. Tepes, který během pár měsíců, dokázal zcela vymýtit krádeže a příživnictví ve svém tehdejším království. Pravda, způsoby na dnešní dobu poněkud (dobrá, připouštím že poněkud velmi) nevybíravými, zato však neuvěřitelně účinnými. Nicméně zůstává to pro nás jako názorný příklad, jak se vypořádat s kriminalitou obecně - a nemá-li na to stát dostatek sil a prostředků, zřejmě by nebylo od věci, aby část svých povinností (při ochraně práv a majetku svých obyvatel) delegoval na bezúhonné občany.

Jinak musím říci, že si opravdu vážím Vaší snahy tady s námi diskutovat a odpovídat každému z nás jednotlivě, což je velmi náročné.
Leč některé Vaše názory mi s prominutím připadají, že zřejmě žijete v nějakém jiném světě, mimo realitu s tím, co dnes panuje obecně na ulicích.

Samozřejmě, že takový odsouzený není schopen škodu obětem ani náklady státu většinou odhalit. Ale myslíte, že za to odpovídá obhájce? Jak byste to řešil? Upřel právo na obhajobu? Vždyť dokud ten člověk není odsouzen, tak nevíte, zda daný čin spáchal opravdu on.

Obávám se, že jakékoliv příklady z historie, které se odehrávají v jiných kulisách, bez současných standardů záruk, jsou nám teď celkem k ničemu. Žijeme tady, máme nějak nastaven systém základních práv a svobod (nejsem příliš přistupná debatě o jeho destrukci, resp. vůbec, na to musím upozornit). Ten systém jsme si tady nevycucali z prstu, došli jsme k němu nějakým historickým vývojem (za cenu mnoha nedozírných obětí), vyplývá i z nějakých mezinárodních smluv a struktur, jejichž jsme členy.
Takže návrat někam jinam, do "drsnějších" dob nevidím jako dobrý nápad.

Já si tady ráda o problému popovídám, přišla jsem sem obhájit svůj článek, který zde byl podroben kritice
I když se nemůžu takovým diskusím věnovat naplno, přece jen, zabírá to hodně času, jak sám píšete.
Nežiju v jiném světě, ale mám asi jiné zkušenosti a jiný postoj než Vy.
Jednak jsem sama obhajovala v trestních věcech, takže tak nějak vím, že velká část kriminality jsou ty otravné, ale v zásadě neškodné "ploty" - právě že v porovnání s tím, co se třeba může stát, mi nějaký rozstříhaný plot připadá, nezlobte se, fakt jako banalita. Ten můj ukradený mobil a další věci (na koupališti) bylo to samé, jako štvalo mne to, ne že ne, ale zase že by se mi kvůli tomu hroutil svět, to opravdu ne. Prostě mrzutost.
No a druhá věc je, že já se - asi je to divné - cítím opravdu bezpečně. Žiju na malém městě a opravdu se zde necítím nijak zvlášť ohrožená.