Každý napadený, každý zavražděný, každá znásilněná...si za to svým způsobem mohou sami. Společným jmenovatelem je být ve špatnou dobu na špatném místě.
Pitte, mám pocit, že jsi vytrhl z kontextu to co jsem psal o tom, že si přesně nevybavuji všechny detaily a střelba na psa se mi nevybavuje prakticky vůbec (mohl bych si tu vymýšlet, ale nevidím jediný důvod proč to dělat). Ale to, že se mi snaží pes zakousnout do těla ještě než jsem vůbec vytáhl zbraň, si vybavuji dobře. Ale kdo bude chtít rýpat, důvod si najde vždy.
To, že jsem na chlapa řval ať mě nechá, a že jsem policajt, jsem řekl již v průběhu vyšetřování a to několikrát. Dokonce mám pocit, že jsem ho i varoval, že střelím (kdo by si ale v situaci, kdy jde o život pamatoval vše co řekl/zařval?) Tady se snažím odpovědět co nejlépe a pokud možno věcně na položené otázky. Jakož i popsat průběh incidentu. Nikoliv tu být znovu u výslechu. Za pochopení děkuji. Je mi jasné, že stále bude spousta lidí, pro které náhlé napadení uprostřed noci, za součinnosti psa a výhrůžek zabitím, nebude dostatečným důvodem k tomu se účinně a úspěšně bránit ani kdyby se jim to dělo před nosem.
K té hladině alkoholu. Vím, že je to detail a stejně to bude hovořit proti mě. Naměřena mi byla hodnota 2,04 nikoliv 2,4. V době kdy k tomu došlo mohla být hladina nižší, ale i vyšší. Ale i tak by nedosáhla hodnoty 2,4g/kg. Nikdy jsem nepopřel, že jsem byl pod vlivem alkoholu. Ale jsem přesvědčen, že to není důvod nechat se zabít.
Tady rozhodně nešlo ze strany útočníka dát někomu na hubu. Ten člověk byl ve stavu naprosté zuřivosti, nepřestal s útokem ani když jsem ležel na zemi, ani když viděl (nemohl nevidět) a věděl, že na mě útočí jeho pes, kterého na mě ze dvora pustil. Musel si uvědomovat, že mě může zabít. Buď on nebo jeho pes. Musel si uvědomovat, že jsem úplně jasně v defenzivě a s obranou holýma rukama prakticky v koncích. Rozhodně musel vědět, že za této situace vyhůžka zabitím nebude působit neškodně, ale vzbudí tím u druhého člověka hrůzu a taková výhrůžka bude brána velice vážně. Rozhodně tu nešlo o to dostat jen na hubu. Nevím kolikrát jsi se dostal do takové situace, nevím kolikrát jsi podobným způsobem "dostal na hubu", aby jsi to mohl bez přímé účasti posoudit.
Já však do toho dne žádnou takovu situaci nezažil, takže jsem neměl jak posoudit, že dostanu pouze na hubu, odnesu si pár kousanců a přeražených zubů a vše bude OK. Možná se na mě budeš zlobit, ale tohle není OK. Stejně tak není OK, že ten chlap je bohužel mrtvý. Není mi to jedno a nejsem na to hrdý. Každý den však žiju s pocitem, že jsem to mohl být já, ale jsem ten špatný, protože jsem přežil... Mohl přeci s útokem přestat a odvolat psa.
Ti dva, co cca 1/2 roku předtím v Trutnově cca 1 km od toho místa, umlátili jiného chlapa, mu taky možná chtěli dát jen na hubu...umřel tedy až v nemocnici, po tom co ho MP našli na kolejích a první podezření bylo, že ho přejel vlak. Tak byl domlácenej. Ale to na Nově nebylo... a podobné případy z policejní praxe (nemusím je zažít osobně, člověk s tím během služby přišel do styku různě).
Ale samozřejmě Pitte máš na svůj názor naprosté právo. Vidíš to v jasných barvách. Černé a bílé.
pitt píše:Ale nezlob se trošku si rýpnu..to že si toho pamatuješ velmi málo,nedokážeš si vybavit jak to probíhalo a že nedokážeš odhadnout časový průběh,...nemůže to bát i tím že jsi měl (tuším) 2,4 v krvi?
Sice se nezlobím, ale.... Nedá mi to, přesto musím ještě trochu reagovat. Vybavuji si dobře jak to probíhalo, již jsem to tu popsal. Časový průběh je něco dost jiného. V takové situaci se ti zdají vteřiny jako minuty...
Omýlat pořád dokola alkohol je zjednodušování. Kdybych měl okno, tak ho mám komplet. A ne tak, že ve fázi, kdy to celé vygradovalo, si nejsem schopen přesně vybavit jestli byl pes mezi mnou a bránou, mezi mnou a zdí, mezi mnou a ulicí... jestli byl ve výskoku nebo přikrčený. Střelba na psa byla mimochodem vyhodnocena jako nutná obrana (původně šlo o "poškozování cizí věci").
Hodnotíš to jen podle zranění, která jsem utrpěl do okamžiku, kdy jsem střelbou útočníka a útočícího psa zastavil. Nevím jak si pouze z toho chceš udělat obrázek o intenzitě útoku. Mám tomu rozumět tak, že když mi pes neutrhl ruku a chlap nezpůsobil minimálně zlomeninu spodiny lebeční, měl jsem "držet" a nebránit se? Myslím si, že právě kvůli předcházení těmto následkům zde máme institut nutné obrany. Taktéž i oprávnění k držení a nošení palné zbraně k ochraně života, zdraví a majetku.
Dovolím si malý příklad. Oběť znásilnění ti také nedokáže popsat některé detaily, které by normálně člověku neunikly a pamatoval by si je. Jednak se snaží některé vzpomínky potlačit a jednak některé jsou silnější než jiné, takže dojde k "vytlačení" těch "nepodstatných".
Dalším příkladem může být oběť autonehody. A nemusí ani dostat ránu do hlavy. Nebude ti v některých případech ani schopná říct s čím se srazila.
Zdá se ti to divné? Může, ale nic s tím neuděláš. Tak to prostě je. Divné by spíš bylo, kdybych byl schopen si vše čistě vybavit, jako v pravé poledne a jako bych to sledoval v TV. Já to prožil, ne viděl z povzdálí. Můžu ti dokonale popsat svoje pocity. Ale dokonalý popis události, kdy mi šlo minimálně o těžkou újmu na zdraví? S detaily, které tě z nějakého důvodu zajímají? To skutečně nejsem schopen.
Pochybnosti chápu. Ani já jsem si nedokázal nikdy představit, že se do takové situace dostanu. Takže jsem ani nebyl schopen posoudit co to všechno obnáší.
Za slohové cvičení se omlouvám.