Forum.MujGLOCK.com

Tak snad když dojde na nejhorší a budu pálit Subsonicama, tak mě za to nezavřou
Stejně doufám, že k tomu nikdy nedojde.

Až budeš muset pálit, tak myslím, že to čím střílíš a co bude pak bude ta nejmenší starost.

okovnice, nepochopils to vůbec.
Oni tě nezavřou za to, žes v sebeobraně použil třeba dumdum (atd.), můžeš mít průser jen při třeba náhodné kontrole na střelnici a pod., kdy se zjistí, že máš naládováno Áčkem.
V momentě, kdy se jedná o NO/KN, tak tam máš "... čin jinak trestný ...", takže jak psal Carloss, můžeš se bránit čímkoliv.

Pravda to dává smysl, a předpokládám , že náboje Subsonic spadají do Bčka, tak můžu být v klidu, myslím při napáskování.

Vzhledem k tomu, ze sam vyrobce subsonicy oznacuje jako FMJ (a spousta lidi je bezne pouziva), tak bych nehystercil...

Není nejmenšího důvodu, aby subsonic byl jiné kategorie, než B.

dokáže mi někdo se znalostí balistiky říct jestli je tedy lepší na sebeobranu rychlejší ale lehčí střela typu Lapua, nebo naopak střela těžší typ např. Magtech subsonic, já teda podle logiky těžší pomalejší střela typu komolý kužel = menší šance na odraz, větší poškození při zásahu, menší zvukový efekt nosím ty Magtechy subsonic- mýlím se? Mělo by se to "blížit" typu náboje .45ACP

Těžká pomalá střela stráví víc času v cíli a má čas předat víc energie. Na druhou stranu je těžká, má větší setrvačnost (hybnost) a energii z tohohle důvodu bude odevzdávat neochotně.

Lehká rychlá střela proletí cílem rychleji a bude mít méně času k předání energie, má ale díky menší setrvačnosti možnost odevzdat víc energie.

Podle mě nejvíc záleží na tom, jaký účinný průřez a tvar má střela a jestli expanduje nebo ne.

Myslím, že je lepší použít našláplý lehký poloplášť než pomalý těžký celoplášť - pokud porovnáváme střely stejného kalibru.

Šťastlivci, kteří mají jednoduchý přístup na venkovní střelnice, kde se dá experimentovat s želatinou a podobně, by mohli porovnat účinky SaB V311662 a V310652.

Stepan píše:Na druhou stranu je těžká, má větší setrvačnost (hybnost) a energii z tohohle důvodu bude odevzdávat neochotně.

Lehká rychlá střela proletí cílem rychleji a bude mít méně času k předání energie, má ale díky menší setrvačnosti možnost odevzdat víc energie.

Tuto konstrukci nechápu. Lehká střela může typicky předat více energie zejména proto, že prostě více kinetické energie má. Analogicky má obvykle (ne nutně!) nižší hybnost, to je jasné. Ale že by ta nižší hybnost umožnovala větší transfer energie? Jak přesně hybnost souvisí s "ochotou" a "možností" předat energii?

Střela stejné ráže, pokud předá významně více účinku, předá jej pouze za cenu výraznější destrukce cíle. Prostě ta energie se nikde neztratí, buď zůstane jako kinetická po průstřelu, nebo se použije k deformacím tkání, nic jiného se s ní nemůže stát. V metodice ČÚZZS to pak vyjde jako zvýšený ranivý účinek, a takové střelivo bude zakázáno

Rozdíly v povoleném střelivu budou potom marginální (a amatérské pokusy do želatiny to potvrzují). Pokud bych si mohl vybrat, dal bych přednost střele těžší a pomalejší (subsonic), v panelákové chodbě udělá třeba místo osmi odrazů sedm, což může být někdy rozhodnout. Aktuálně nosím subsoniky Fiocchi (158gr v Lugeru).

Další možností je používat střelivo, které neprošlo zkušebnou, a tudíž není na seznamu zakázaného střeliva (Lapua CEPP extra), a střelivo ze zákona povolené, kde v lepší účinnost můžeš neoficiálně doufat (měkké olovo).

A vůbec nejlepší je nosit pětačtyřicítku

Takže nějaká čísla:

Lehký rychlý poloplášť spotřebuje na padesátimetrový let vzduchem 195J (595 na 400), to je 33% počáteční energie.
Těžký pomalý celoplášť spotřebuje jenom 43J (451 na 408), to je 9% počáteční energie.

Může to být samozřejmě způsobené tím, že ten poloplášť má nějak extrémně aerodynamicky blbý tvar, ale když se dívám na tupou špičku toho subsoniku, tak mi to taky zrovna nepřipadá jako ideální tvar.

Pokud má ten poloplášť aerodynamicky blbý tvar, není ten tvar naopak lepší k předávání energie v mnohem hustším prostředí?

Moje možná ne úplně ideálně zdůvodněné přesvědčení, že lehká střela odevzdává energii ochotněji, je tady aspoň trochu podepřeno čísly. Kromě toho můj závěr byl, že nejvíc záleží na tvaru a na tom, jestli střela může nějak expandovat.

Mimochodem, co se týká mnohonásobných odrazů na chodbě, bude na tom lépe poloplášť.
Tady bude méně nebezpečný na dlouhou vzdálenost, pokud omylem vystřelíte do vzduchu.

Nechcete se zamyslet nad tím, proč zbrojovka vůbec takový lehký a velice rychlý poloplášť vyrábí?

Konkrétně Lapua Cepp je přímo povolená - kategorizovaná jako B, viz http://www.cuzzs.cz/cs/rejstrik-rozhodn ... egorizace/

Povolená je Lapua CEPP super, já píšu o Lapua CEPP extra

To je zejména tím, že odpor prostředí (vzduchu) při těchto rychlostech neroste přímou úměrou, ale s druhou a dokonce až s třetí mocninou (růst není lineární). Proto má rychlejší střela výrazně vyšší ztráty.

Vyšší předání energie cestou je v tomto případě zaviněno vyšším odporem vzduchu a žádný přímý vztah mezi hybností a "ochotou" předat kinetickou energii neexistuje. Už chápu tvou úvahu. Rychlejší střela stejně tak i v těle může díky exponenciálnímu nárustu hydrodynamického odporu předat více energie (pokud to stihne), ale příčinou není hodnota hybnosti. Korelace není kauzalita.

Těch "pokud" je hodně a odpověď na původní otázku je extrémně složitá a asi ji nelze obecně zodpovědět. Kdybychom výsledky široké škály pokusů zanesli do grafu, nebyla by to přímka, která nám odpoví, kterým směrem se vydat. Byla by to křivka, která by za různých podmínek a kombinací hodnot preferovala tu rychlou lehkou a jindy zase těžkou pomalou střelu.

Pro příklad předpokládejme, že lehká střela bude díky výše uvedenému ve výhodě a předávat více energie. Pak to bude jen do okamžiku, kdy začne cíl prostřelovat tak rychle, že té energie v součtu stihne předávat méně. Hodnota předané energie na grafu tedy bude stoupat spolu s rychlostí a rychlou střelu favorizovat, ale pouze do jistého okamžiku, kdy se začne trend obracet. Je to pouze příklad a vlivů je ve skutečnosti mnoho. (Vzdálenost, materiál a charakter cíle, tloušťka cíle, tvar střely, deformovatelnost, ...) Nelze jednoduše a univerzálně prohlásit, který přístup je lepší. K řešení takto komplexního problému nestačí vzorečky na výpočet hybnosti a/nebo kinetické energie.

Pro zajímavost, i SB FMJ má kromě energie, což je jasné, vyšší také hybnost než S&B Subsonic 140 gr. Stopadesátka pak už má hybnost vyšší, ale šlape jí na paty jak FMJ tak třeba Black Mamba s velmi lehkou střelou. Oproti SB 150 lehčí o celou 1/3.

Praktické pokusy za nás udělali už jiní. Střely se pohybovaly řídkým dlouhým prostředím a ztratily v něm určité množství energie a hybnosti. Dá se z toho usoudit na množství energie ztracené k hustém krátkém prostředí.

Následující tabulka z dat Sellier a Bellot. Zeleně jsou dvojice střel, které mají skoro stejný tvar.

Problém: je vidět, že všechny střely pohybující se od začátku nadzvukovou rychlostí ztratily na cestě kolem 30% energie a ty, které začaly podzvukově, ztratily kolem 10%. Problém je v tom, že v případě nadzvukových střel nevíme, jak velkou část dráhy letěly nadzvukově a jakou podzvukově, i když by se to asi dalo odhadnout, takže budeme vycházet jenom z posledních dvou dvojic, které začaly podzvukově.

Podstatný rozdíl ve hmotnostech střel u posledních dvou nábojů znamená, že jsou nejvhodnější k hodnocení.

Závěr je:

Nezávisí na hmotnosti nebo rychlosti střely, poměry odevzdané energie a hybnosti k počátečním hodnotám jsou skoro stejné pro střelu stejného kalibru a tvaru. Při předávání energie závisí hlavně na účinném průřezu, tvaru a schopnosti expandovat.

Přesto platí, i když rozdíly nejsou moc velké:

Z dvojic podzvukových střel odevzdala poměrně víc rychlejší a lehčí střela.

Mezi všemi nadzvukovými střelami odevzdala poměrně i absolutně nejvíc nejrychlejší a nejlehčí střela, následovaná hollowpointem.

no asi začnu přehodnocovat svůj názor na lehká rychlá, tak zase námět na přemýšlení, předpokládám že k tomu platí čím kratší hlaveň tím lepší lehká rychlá ještě lepší, tedy oproti těžší střele. No a taky koukám že JHP je zakázaná, takže z tabulky zbývá SP

Taky je potreba si uvedomit, ze lehka strela se snadno destabilizuje. A kdy se zacne pri kontaktu s cilem prevracet, tak je to o necem jinem nez hladky prustrel tezkym subsonicem.

kolaCZek: to platí pro "dlouhé" puškové střely. Luger se nepřevrací a i kdyby se převrátil tak ranivost nebude nijak výrazně větší, zejména u krátké lehké střely

Destabilizace není ale jen převacení střely, ale i její vychýlení z původní dráhy letu střely. Od cvrnknutí "stéblem trávy", po citlivost na vítr. Prostě je to asi citlivější. Co to pak udělá s chlapem v pořádnym hubertusu ani neumím odhadnout.

Já nevím, ale tahle debata ač mi příjde velmi zajímavá není v našich končinách trochu nepodstatná? Mám na myslí, že obrana se zbraní je tady dost problematická takže asi tak.
Ale pokud se bude jednat o 9mmLuger asi bych, alespoň podle možností zvolil SB 8g SP, ale to je asi tím, že se mi líbí jak vypadá.