Střelba po autě byla pokusem vraždy
Napsal: pát 17.5.2013, 8:03
České Budějovice - Václav Z. (41) je podle krajského soudu vinen pokusem vraždy. Předloni 16. října po jedné hodině v noci před restaurací ve vodáckém kempu ve Zlaté Koruně vypálil pod vlivem alkoholu nejméně pět ran z legálně držené devítky na odjíždějící Opel Vivaro řízený 53letým mužem.
Dvě střely uvízly v levé zadní části auta, jedna pronikla sedačkami a zlomila nůž vedle palubní skříňky spolujezdce. Podle znalců měla 345 J průřezového zatížení, přičemž větší než 50 J už může způsobit smrt člověka.
Podle soudu byl obžalovaný s takovým následkem srozuměn. Střílel tedy v eventuálním úmyslu jiného usmrtit, přičemž k tomu nedošlo jen díky okolnostem nezávislým na jeho vůli. Soud mu uložil trest pět let do věznice s dozorem.
Obviněný líčil, že ten večer se chtěl ještě projít. Zbraň s sebou vzal prý proto, že v tomto období ve Zlaté Koruně nebývá bezpečno. Z restaurace odcházel poslední. Venku uviděl blížící se auto, které zrychlovalo a jen těsně ho minulo. Lekl se i kvůli psovi, o němž si myslel, že ho má s sebou jako skoro vždy a že tam někde je vodítko měl v kapse. Že tentokrát psa neměl, na to prý přišel až doma. Volal na řidiče, ať zastaví, aby mu vyčinil, a „asi v nějakém stresu" vytáhl zbraň a aby docílil zastavení vozidla, vystřelil za autem, ale ne na ně, chtěl vyvolat hluk.
Řidič zastavil, couvl a řekl mu něco o magorovi. On prý nemohl ve stresu a v šoku ani mluvit, ale řekl mu, aby se mu vyhýbal. Popřel, že by mu vyhrožoval, že mu to „napálí do hlavy". Podle něho se poškozený necítil ohrožen, vysmíval se mu a odjel. Že byl vůz zasažen, v tu dobu nevěděl.
Poškozený popsal, že se vrátil pro mobil. Když odjížděl, zahlédl vycházejícího obžalovaného a pak uslyšel rány a viděl záblesky. Myslel, že mu někdo hodil pod vůz bouchací kuličky. Zacouval k přicházejícímu obviněnému, stáhl okénko a ptal se ho, co dělá. Ten začal něco o manželce, že ji má rád, a aby se mu vyhýbal. Sáhl na kapsu a ptal se ho, jestli to má vyndat a „napálit mu to do hlavy", tak odjel. Druhý den viděl díry v autě.
Očima znalců
Podle psychologa jednal obviněný zkratkovitě v krátkodobé duševní poruše v akutní reakci na stres, v krátkém afektu vzteku na člověka ohrožujícího jeho psa, v prolnutí vzpomínky na staré ublížení a nové hrozby, v podnapilosti a po konfliktu s manželkou. Jeho další jednání ale nebylo zmatené, v důsledku duševní poruchy. Cíleně vybil zbraň, vyjednával s poškozeným, vrátil se domů. Také psychiatr nevyloučil jeho trestní odpovědnost.
Státní zástupce závěrem řekl, že střela nezasáhla řidiče možná jen díky natočení vozidla při nájezdu na most v kempu, a tedy jeho uhnutí v rozhodnou chvíli doleva. Obviněný, zkušený sportovní střelec, podle žalobce velmi dobře věděl, že střílí směrem na vozidlo, a musel si být vědom, že pokud by řidiče zasáhl, může dojít k jeho usmrcení. „V tu chvíli s tím byl srozuměn," řekl. Byl to tedy pokus vraždy.
Obhájce nabídl opačný pohled že jeho klient střílel mimo vozidlo a to manévrem před můstkem vjelo do dráhy střel. Šlo o zkrat a ne o úmysl, a to ani eventuální, poškozeného nechtěl zastřelit, zbavit se ho. K vyšetřovacímu pokusu, z něhož byla odvozena zmíněná energie střely, namítl, že při něm nebyly použity stejné materiály.
Krajský soud ale Václava Z. uznal vinným.
Předseda senátu připomněl, že obviněný po autě střílel zblízka ne v úmyslu řidiče usmrtit, ale ve strachu z rychlé jízdy vozidla, které ho těsně minulo, případně v úmyslu ho zastavit, aby mu domluvil. Jednal zkratkovitě, ve stresu nebo v hněvném afektu, ale nebyl nepříčetný. Třikrát zasáhl vozidlo v levé části, kde, jak každý ví, sedí řidič. Podle znalců dopadové zatížení střely, která poškozeného jen těsně minula, bylo asi sedmkrát větší než zatížení, které už může způsobit smrt. Obžalovaný jednal přinejmenším v eventuálním úmyslu, ve srozumění s případným tragickým následkem.
Vzhledem k okolnostem případu soud obžalovanému uložil trest hluboko pod spodní hranici sazby, která začíná u deseti roků vězení. „Mírnější už nepřicházel v úvahu poškozeného svým jednáním mohl reálně usmrtit, nebyl to nezpůsobilý pokus vraždy nezpůsobilým předmětem. A protože obviněný dosud nebyl ve výkonu trestu, rozhodli jsme o jeho zařazení do věznice s dozorem."
Rozsudek není v právní moci.
Puvodni odkaz:
http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlocin ... 30511.html
Dvě střely uvízly v levé zadní části auta, jedna pronikla sedačkami a zlomila nůž vedle palubní skříňky spolujezdce. Podle znalců měla 345 J průřezového zatížení, přičemž větší než 50 J už může způsobit smrt člověka.
Podle soudu byl obžalovaný s takovým následkem srozuměn. Střílel tedy v eventuálním úmyslu jiného usmrtit, přičemž k tomu nedošlo jen díky okolnostem nezávislým na jeho vůli. Soud mu uložil trest pět let do věznice s dozorem.
Obviněný líčil, že ten večer se chtěl ještě projít. Zbraň s sebou vzal prý proto, že v tomto období ve Zlaté Koruně nebývá bezpečno. Z restaurace odcházel poslední. Venku uviděl blížící se auto, které zrychlovalo a jen těsně ho minulo. Lekl se i kvůli psovi, o němž si myslel, že ho má s sebou jako skoro vždy a že tam někde je vodítko měl v kapse. Že tentokrát psa neměl, na to prý přišel až doma. Volal na řidiče, ať zastaví, aby mu vyčinil, a „asi v nějakém stresu" vytáhl zbraň a aby docílil zastavení vozidla, vystřelil za autem, ale ne na ně, chtěl vyvolat hluk.
Řidič zastavil, couvl a řekl mu něco o magorovi. On prý nemohl ve stresu a v šoku ani mluvit, ale řekl mu, aby se mu vyhýbal. Popřel, že by mu vyhrožoval, že mu to „napálí do hlavy". Podle něho se poškozený necítil ohrožen, vysmíval se mu a odjel. Že byl vůz zasažen, v tu dobu nevěděl.
Poškozený popsal, že se vrátil pro mobil. Když odjížděl, zahlédl vycházejícího obžalovaného a pak uslyšel rány a viděl záblesky. Myslel, že mu někdo hodil pod vůz bouchací kuličky. Zacouval k přicházejícímu obviněnému, stáhl okénko a ptal se ho, co dělá. Ten začal něco o manželce, že ji má rád, a aby se mu vyhýbal. Sáhl na kapsu a ptal se ho, jestli to má vyndat a „napálit mu to do hlavy", tak odjel. Druhý den viděl díry v autě.
Očima znalců
Podle psychologa jednal obviněný zkratkovitě v krátkodobé duševní poruše v akutní reakci na stres, v krátkém afektu vzteku na člověka ohrožujícího jeho psa, v prolnutí vzpomínky na staré ublížení a nové hrozby, v podnapilosti a po konfliktu s manželkou. Jeho další jednání ale nebylo zmatené, v důsledku duševní poruchy. Cíleně vybil zbraň, vyjednával s poškozeným, vrátil se domů. Také psychiatr nevyloučil jeho trestní odpovědnost.
Státní zástupce závěrem řekl, že střela nezasáhla řidiče možná jen díky natočení vozidla při nájezdu na most v kempu, a tedy jeho uhnutí v rozhodnou chvíli doleva. Obviněný, zkušený sportovní střelec, podle žalobce velmi dobře věděl, že střílí směrem na vozidlo, a musel si být vědom, že pokud by řidiče zasáhl, může dojít k jeho usmrcení. „V tu chvíli s tím byl srozuměn," řekl. Byl to tedy pokus vraždy.
Obhájce nabídl opačný pohled že jeho klient střílel mimo vozidlo a to manévrem před můstkem vjelo do dráhy střel. Šlo o zkrat a ne o úmysl, a to ani eventuální, poškozeného nechtěl zastřelit, zbavit se ho. K vyšetřovacímu pokusu, z něhož byla odvozena zmíněná energie střely, namítl, že při něm nebyly použity stejné materiály.
Krajský soud ale Václava Z. uznal vinným.
Předseda senátu připomněl, že obviněný po autě střílel zblízka ne v úmyslu řidiče usmrtit, ale ve strachu z rychlé jízdy vozidla, které ho těsně minulo, případně v úmyslu ho zastavit, aby mu domluvil. Jednal zkratkovitě, ve stresu nebo v hněvném afektu, ale nebyl nepříčetný. Třikrát zasáhl vozidlo v levé části, kde, jak každý ví, sedí řidič. Podle znalců dopadové zatížení střely, která poškozeného jen těsně minula, bylo asi sedmkrát větší než zatížení, které už může způsobit smrt. Obžalovaný jednal přinejmenším v eventuálním úmyslu, ve srozumění s případným tragickým následkem.
Vzhledem k okolnostem případu soud obžalovanému uložil trest hluboko pod spodní hranici sazby, která začíná u deseti roků vězení. „Mírnější už nepřicházel v úvahu poškozeného svým jednáním mohl reálně usmrtit, nebyl to nezpůsobilý pokus vraždy nezpůsobilým předmětem. A protože obviněný dosud nebyl ve výkonu trestu, rozhodli jsme o jeho zařazení do věznice s dozorem."
Rozsudek není v právní moci.
Puvodni odkaz:
http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlocin ... 30511.html
