admix píše: .., soud by nemel brat v potaz co by se stalo, kdyby ... , ale co se stalo.
Já si naopak myslím, že by soudy měly hodnotit nejen co se skutečně stalo, ale i co by se mohlo stát a jaká je pravděpodobnost, že by k tomu mohlo dojít. Jde o klasickou rizikovou analýzu.
Kdyby soudy pracovali nejen s následkem, ale i rizikem, tak by se nemohlo stávat, že bodnutí nožem do hrudi, které jen náhodou (nebo díky péči lékařů) neskončilo úmrtím, je klasifikováno jako pouhá výtržnost a naopak že facka, která nešťastnou náhodou skončí úmrtím, je klasifikována jako vražda.
V současném stavu se v mnoha případech čeká, až k tragédii dojde, protože dokud se nic nestalo, tak je vše v pořádku.
Absurditu současného systému, který čeká na průser, lze demonstrovat:
1) na oslňování pilotů a řidičů laserem, což je prý v ČR (do doby než dojde k nehodě) nepostižitelné právě proto, že se ještě nic nestalo.
2) na potrestání řidiče ostravské tramvaje, který tak dlouho jezdil s tramvají po technicky nevyhovující trati, až k nehodě došlo - a zavřeli řidiče, kterého ovšem na tu trať zaměstnavatel poslal.
Bohužel, naše soudy mnohdy ve změti zákonů tak nějak nějak ztrácí kontakt s všední realitou a ve výsledku jim uniká kdo vlastně je pachatel a kdo je oběť, která měla tu smůlu, že zrovna byla na místě, kde se něco semlelo.