Rimmer132 píše:Je to přesně naopak. V našem banánistánu je legální a běžná praxe nechat nemovitost dlohodobě chátrat, aby ji poté bylo možné zbourat s posvěcením stavebního úřadu např. za účelem stavby developerského projektu (ač šlo např. o hodnotnou historickou stavbu). V civilizovaných zemích naopak platí, že pokud se o nemovitost nestarám a nedejbože se tam usalaší někdo jiný, rychle o vlastnictví přijdu, takže si majitelé uvedený šmejdský přístup nedovolí. Ačkoli nemám smažky v oblibě, tentokrát jsem jim držel palce.
Za hodnotnou historickou stavbu památkáří označí naprosto cokoliv, následně si vymýšlí totálně idiotské podmínky ohledně opravy a přitom za svoje doporučení nesou nulovou odpovědnost.
Památkově chráněný dřevník - no kam bychom to jen přišli, kdyby byl zbořen:
http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=ext ... bd80_5.JPG
Šmejdský přístup je logickou reakcí na idiotské požadavky ze strany památkářů, někteří jsou totiž zcela šilení a někteří si z toho navíc asi udělali skvělý byznis, jinak se to vysvětlit nedá.
Známá rekonstruovala byt v domě z počátku 20 století. Památkář zcela přesně věděl, že dřevěná eurookna nesmí být ani do dvora, musí tam být špaletová a jako vzor jak to má vypadat ukazoval protější dům - s hnědými plastovými eurookny směrem do ulice! Ten expert na památky nepozná plastové "eurookno" od dřevěného kastlového, ale z moci úřední diktuje podmínky jak má co vypadat.
Osobně jsem ve Francii viděl plastová okna na kamených domcích ze 13/14 století a nevadilo to vůbec ničemu. U nás by památkáři ječeli jako pominutí.
Rekonstruoval se zámek, památkáři vymysleli, že na střechu nesmí přijít nové pálené tašky, ale musí tam přijít tašky historické. Takže se za šílené peníze dovezly tašky z bouraného zámečku ve Francii, ty, které se nerozpadly cestou, se opatrně naskládaly na střechu. V jižní Francii nemrzne, takže se stalo to, co se stát muselo. Střecha se přes zimu rozpadla, napršelo do depozitáře, došlo k šílenýj škodám na inventáři a až pak se na střechu mohly dát normální pálené tašky.
Státní péče o památky pak vypadá tak, že hradu Pernštejn shořel depozitář, protože se příslušný státem placený ochránce kulturní památky nenamáhal při probíhající rekonstrukci prosadit odstěhování depozitáře.
Historická centra měst jsou nepochybně se souhlasem památkářů oživována moderními prosklenými barevnými příšernostmi, které do historického rázu absolutně neladí. Nevím, jak vypadá památková péče v UK, ale tam nemají problém citlivě upravit kostel na ubytovnu/hospodu/muzeum a neviděl jsem tam, že by někdo do řady historických domů nechal vestavět modernistickou příšernost.
Mimochodem, v UK je vidět jak obrovský rozdíl je, když památka do značné míry žije normálním životem a tím si vydělává na svou existenci a když je z toho udělaná sterilní naleštěná památka českého typu, kterou spravuje úředník. Vidět v bývalém kostele bar nebo kavárnu je pro čecha trochu překvapivé, ale rozhodně to má nakonec větší půvab, než třeba opěvovaný tančící dům, který je dle mého názoru hezký pouze z jednoho úhlu pohledu a z ostatních stran tam nemá co dělat.
Jestli chceš zachraňovat nějakou kulturní památku, tak to dělej za svoje peníze. Za cizí, to se to "zachraňuje". Že se mnohé památky rozpadají je logický důsledek hypertrofované "péče" o památky, kde se jaksi zapomíná, že málokdo z majitelů vlastní ropný vrt, který je nezbytný pro vyhovění všem požadavkům památkářů. Není v silách naší ekonomiky zachránit kdejaký starý polorozpadlý barák, jehož historická hodnota spočívá pouze v tom, že je starý.
Jestli máš pár desítek mega nazbyt, můžeš určitě podpořit třeba rekonstrukci Plumlovského zámku.
P.S. V opravdu civilizovaných zemích platí, že co je moje, to je moje a ostatním je po tom fuk.
) tohoto "zločinu" standardní hlídka v počtu dvou kusů?
